MarbleJongg - dva tvary, dva vzory

Mahjong je pro mě jednou z mála logických her, u kterých dokážu sedět déle než dvacet minut. Mahjongy pana Moraffa se obvykle vyznačují vším potřebným, co my - latentní mahjongští závislíci - vyžadujeme, tak se nechte překvapit, jestli to všechno má i právě probíraný MarbleJongg.

Mahjongy jsou jedny z mála logický her, které miluju. Před půl rokem jsem trpěla středně silnou závislostí, která mě nutila každý den odehrát aspoň deset partií Mahjongu ve snaze zlepšit si osobák zapsaný v tabulce. Nestačilo, že se mi povedlo vytlačit z vedoucích pozic všechny ostatní osoby, něco mě pořád štvalo dál a přikazovalo mi: "Musíš to zvládnout pod tři minuty, pod dvě minuty a ještě dřív". Teprve když jsem pár týdnů nebyla schopna žádný lepší čas vytvořit, přestalo mě to bavit a mohla jsem s klidným svědomím Mahjong smazat.

Proto jsem byla zvědavá, co nového vypadlo z dílen pana Moraffa, od kteréhožto zdroje mimochodem pocházel i Mahjong, u nějž jsem trávila tolik času. Novým kouskem je freewarová verze MarbleJonggu - ta plná je o hodně rozmanitější, ale v podstatě jde jen o výměnu kuliček za čajové konývky nebo za válečky, což osobně nepovažuji za nijak šťastně zvolené tvary.

Abychom se nezpronevěřili zásadě, která zní nějak tak jako "Nikdy nemůžeš počítat s tím, že všichni čtenáři vědí, o co jde", musíme začít aspoň stručným nástinem pravidel. Nebudeme se zdržovat popisem pravidel obecných a rovnou se soustředíme na ta, která fungují v MarbleJonggu. Na začátku hry jsou kuličky naskládány do několika vrstev na sebe tak, aby se daly odebírat jen ty vrchní. Platí přitom ta zákonitost, že každá hořejší vrstva je o něco menší než ta pod ní, takže výsledný tvar spěje k jehlanu (nebo něčemu takovému, geometrie není moje silná stránka). Pravidla pro odebírání kuliček jsou vcelku jednoduchá - odebírat můžete po páru vždy jen ty kuličky, která mají stejný vzor a které jsou aspoň z jedné strany volné (= nemají vedle sebe souseda, ale mají tam prázdno).

MarbleJongg nepřichází s ničím převratným. Vybrat si můžete ze dvou tvarů (kuličky a kroužky) a dvou typů textur (čínské znaky a dřevěné mozaiky). Dlužno říct, že kroužky jsou docela tlusté, takže není o moc těžší vyhledávat na nich dvojice stejných vzorů než na kuličkách. Podkladových obrázků je přesně 14 a vybere si každý - když ne jednolitý povrch kamenů, tak určitě romantické výhledy na jezero nebo na divokou krásu kaňonů. I s ostatními nastaveními je na tom MarbleJongg (věren tradici svých četných mahjongských předchůdců) dobře - nastavit lze počet vrstev v pyramidě, tři stupně obtížnosti a ještě navrch animaci kuliček i kroužků, které se po zaškrtnutí příslušné volby budou otáčet kolem dokola jednou ze dvou (také volitelných) rychlostí. Osobně jsem tuhle vymoženost nevyužila, protože mi z těch desítek krouživých pohybů najednou šla hlava kolem a hra poněkud vázla.

Závěrem se vás ještě pokusím nalákat na to, že k rozebírání pyramidy vám bude hrát jen trochu vlezlá čínská hudba a že pokaždé, když kliknete na špatné místo, na vás kuličky moc pěkně promluví :-).