Mario The Mathematician - matematika zábavně

I když by mohlo leckomu připadat, že instalatér nepatří mezi nejsilnější matematiky, Mario nám dokazuje pravý opak. Zábavnou formou učí menší hráče základním matematickým úkonům, jež vyžadují znalost velké násobilky.

Při pohledu na okolní obrázky by vás nejspíše ani v nejmenším nenapadlo, že se jedná o hru vlastně tak trochu výukovou. S tím souvisí i cílová skupina hráčů, pro něž je Mario the Mathematician vlastně určena. Ideálním hráčem této hry by se nejspíše jevilo dítě kolem sedmi, osmi let, třeba i desíti, které nemá nic proti troše zábavné matematiky.

Celá hra je postavena do charakteristického světa známého z arkád s instalatérem Mariem. Pokud si dost dobře nedovedete podobnou výuku představit, jste na tom nejspíše asi tak, jako já před prvním spuštěním. Jak se ale následně ukázalo, koncept je zcela jednoduchý a přesto dobře fungující. Spočívá vlastně v soubojích jeden na jednoho, jež probíhá šikovně na patra. Tedy obrazovka je rozdělena do dvou linií, kde v té horní se pohybujete vy, drobný instalatérský učeň zatímco jen tenká stěna vás dělí od nepříjemného monstra pochodujícího níže. Vaším úkolem bude vyskočit do jedné ze čtyř zelených hvězdiček umístěných na stěně. Z těch tentokráte nic nevypadne, místo toho se vaše pohyby zastaví a nahoře se objeví zpočátku jednoduchý, později i obtížnější matematický příklad. A to všech možný druhů, jednoduchým sčítáním počínaje. To bude následovat odečítání, násobení a tak stále dokola ovšem se zvyšující se obtížností. Vyřešením jediného příkladu ale vše ani zdaleka nekončí a pokud chcete skolit k zemi alespoň jednoho protivníka, budete muset zvládnout alespoň pět příkladu za sebou a to při poměrně vysokém tempu. Pokud vám ale snad rychlé počítání zrovna moc nejde, nemusíte si zoufat, v takovém případě postačí jen trpělivost a správné načasování. Za pomocí myši je totiž třeba označit správný výsledek přesně v momentě, kdy se nepřítel nachází přímo pod úrovní hvězdičky, do níž jste vyskočili. Při označení výsledku totiž dojde k jeho vyhodnocení a posléze pokud jste byli úspěšní, dojde k vyslání projektilu právě z místa hvězdičky, což proletí až do předchozího patra a pokud jste vše dobře načasovali, zasáhne to protivníka. Ten pak po několika zásazích padá k zemi a je nahrazen jiným, přičemž dojde i k výměně typu příkladů. A tak stále dokola.

Hlavním záporem hry je stereotypnost prostředí. Všechny souboje se odehrávají na prostoru jediné obrazovky, která zůstává statická a neměnná. A to se vám asi nebude dlouho líbit. Ostatně ani s variabilitou nepřátel se tvůrci nevytáhli, i když se samozřejmě liší, rozdíly nejsou příliš markantní.