Meanwhile - černá, bílá a šedá

Originální, netradiční a trochu nebarevná - přesně taková je logická arkáda Meanwhile, která se tuctovým kouskům vymyká hned v několika ohledech. Prozkoumejte je na vlastní kůži!

Meanwhile je hra nejen s netradičním názvem, ale také hodně podivnou obsahovou stránkou. Ono je problém hru i tak nějak žánrově zařadit, vždyť i když na první pohled vypadá jako tradiční arkádová hra, ve skutečnosti má do hopsačky dosti daleko. Daleko blíže mi mnohdy připadala mít k logické hře.

Základ je 2D prostředí, do něhož autoři také vložili několik originálních prvků. Celkově vlastně projekt působí tak trochu podivně a neprozkoumatelně. Nevěděla jsem, jak jinak si vysvětlit podivné výjevy mezi jednotlivými levely, kde se černobílé objekty různě prolínaly, aby posléze zase zmizely bez jakéhokoliv vysvětlení. To v mnoha případech platí i o průpovídkách, které hlavní hrdina občas vypustí ze svých úst. Takto hra na nováčka působí možná až odpudivě a nepříjemně, vydržet u ní ale stojí za to, velice rychle vás totiž odmění svoji zábavnosti a dobře vymyšlenými principy.

První dva levely se skutečně nesou v tuctovém duchu arkádových hříček, mohu vás ale předem ujistit, že velice rychle dojde k výraznému převratu. Ten způsobí zejména nenápadně vypadající čárečky zavěšené kdesi ve vzduchu. Jejich funkci poznáte vlastně až v momentě, kdy vyskočíte tak, abyste se jich dotkli. V tom případě se s vámi svět tak nějak zatočí a gravitace se obrátí vzhůru nohama a s ní i vaše maličkost. To v praxi znamená, že se místo po zemi budete pohybovat po stropě a když byste náhodou šlápli do místa, kde ten strop není, prostě vyletíte z obrazovky a hra tím pádem končí. To samé vás čeká i ve chvíli, kdy propadnete pro změnu dolů s gravitací obyčejnou – restart levelu ale není v případě Meanwqhile až tak hrozným trestem. Mise jsou krátké a opakovat je budete mnohokrát tak jako tak. Důležité je totiž správně zvážit strategii a teprve poté projít – právě proto se hra v pozdějších levelech podobá spíše projektu logickému.

Meanwhile ale není hrou bezchybnou – jako první je třeba vyčíst způsob pohybu hlavního hrdiny. Ten byl totiž na můj vkus až moc mrštný a rychlý, což se leckdy ukazuje jako velký problém, zvlášť pokud potřebujete provést nějaký pečlivý a malý krok směrem kupředu. Jistým mínusem by se mohla jevit i jednoduchá grafická stránka, která nemusí sednout každému.