Minishoter RS (zkrácený název z Minishoter Right Scroll Delta...!) totiž není nic jiného, než naprosto standardní generická kosmická střílečka. Autoři hry, vzhledem k názvu kupodivu nikoliv čeští ale japonští Peposoft, dali dohromady prověřený mix level designu, rozličných bonusů a dostatečně zajímavých bossů, zapomněli ale, že se nepíše rok 1992.
K dispozici je postupně odemykatelný počet hratelných stíhaček, celkově je k dispozici deset lodí. Ty se naštěstí liší v typech výzbroje (každá má dva módy střelby) a nejde tedy pouze o kosmetickou volbu. K jejich odemknutí je potřeba projít snad osmi úrovněmi. Je sympatické, že jednotlivé úrovně jsou graficky odlišeny. Kromě běžných kapitol je k dispozici ještě zápolení přímo proti zvolenému odemknutému bossovi.
Jak dokládá třeba Air Shark (a všechny další jeho pseudonymy), nemuselo by mi ke spokojenosti stačit o moc více, než kolik jsem zatím o Minishoter RS zmínil, kdyby celá hra alespoň byla zabalena do pěkného obalu. Jak vám z okolních obrázků asi už došlo, toto bohužel není případ Minishoter RS.
Hra se pohodlně veze na tolik moderní retro vlně, která vývojářům freeware umožňuje dělat ohyzdnou dávno zapomenutou grafiku a navíc vypadat sofistikovaně. Do těchto pixelových orgií přídavkem hraje natolik iritující hudba, že jsem byl vlastními nervy donucen ji vypnout už zhruba po minutě hraní. Ubíjející triumvirát pak završuje absurdně nízké rozlišení. V této souvislosti je až trestuhodné, že v době dual-core a za hrob jdoucí optimalizace se hra jako Minishoter RS ve full-screenu v určitých momentech začne nepříjemně cukat. Vyzkoušeno na dvou počítačích.
Kdybych měl srovnávat s jinou nedávnou střílečkou, POPGunnerem, tak ačkoliv Minishoter RS oplývá větším počtem kol a hratelných i nepřátelských lodí, v zásadě je na tom s hratelností o dost hůře. Je to zkrátka jen velmi mírně nadprůměrná střílečka, jakých se během týdne na trhu objeví půltucet.