Monster Jam – povedená hříčka

Logický rychlík z dílny českého Sýkorova Manufactoria spojuje principy Tetrisu s námětem boje proti nemrtvým a vlkodlakům a přináší v prostém hávu nečekaně chytlavou hratelnost.

Calimero Industries, potažmo Sýkorovo Manufactorium pod jeho webem publikující, vydali před několika dny novinku v podobě logického rychlíku, jenž nese na první pohled těžko dešifrovatelný název Monster Jam. Nejde o velký projekt typu dungeonu Secret in the Cave či adventury Žezlo moci, přesto je to jedna z nejzábavnějších variací na téma vůbec nejstaršího a nejslavnějšího logického rychlíku všech dob. Mluví se pochopitelně o Tetrisu – a ačkoliv Monster Jam je jeho poměrně vzdáleným derivátem, některé prvky přece zůstaly zachovány.

Celá hra je omezena prostorem jedné obrazovky, do níž postupně padají dílky. Ty se skládají vždy ze dvou různobarevných kuliček, které je možné posouvat v horizontální rovině pomocí šipek doprava a doleva, urychlit jejich cestu dolů pomocí příslušné kurzorové klávesy – a též změnit jejich uspořádání pomocí kláves Ctrl či Backspace. Cílem je dohrávat postupně čím dál tím obtížnější úrovně a připsat si v nich co nejvíce bodů. Zatím je princip klasice z rukou Alexeje Pažitnova vcelku podobný, nyní ale přijdou velké změny.

Úrovně totiž nejsou zdaleka prázdné. Nachází se v nich ze začátku skromné, později však rozhodně "větší než malé" množství příšer. Ty se dělí na tři základní druhy: kostlivci, ledově bílí a zářící chladem, orkové, zelení zlotřilí, ale urputní válečníci, a konečně hnědí, s prostředím splývající vlkodlaci. Příšery jsou staticky rozmístěny a zabírají každá svůj čtvereček. A cílem každého jednotlivého levelu není nic jiného, než jejich obezřetná eliminace. Jak na ně?

Postačí k nim vyskládat ve vertikální či horizontální rovině souvislou řadu stejnobarevných kuliček – v případě orků zelených, v případě koster modrých a v případě vlkodlaků hnědých. V řadě se musí nacházet alespoň čtyři stejnobarevné prvky, do čehož se počítá i příšerka sama, stane-li se tak, všechny spojené kuličky a nestvůry se rozplynou a na hráčovo konto se přičte několik bodů. Ty lze pak získat ještě i kombinováním stejnobarevných kuliček v nestvůrami nekontaminovaných částech obrazovky, je třeba si dát ale pozor – může se snadno (zvláště v pozdějších levelech) stát, že se zablokuje cesta k níže položeným potvorákům a úroveň pak skončí neúspěchem.

Monster Jam využívá jednoduchého nápadu a podává ho v prostém audiovizuálním zpracování. Graficky je hra na slušné úrovni, neškodilo by jí ale asi větší rozlišení a detailnější, třeba i animované, postavičky jednotlivých nestvůr. Ke zvukové stránce lze těžko co dodat. Příjemné je profesionální zpracování, ve hře funguje nejen high score tabulka, ale též přehledný systém hráčských profilů, který umožňuje i soutěžení kupříkladu v rodině mezi sourozenci, aniž by úspěšnější zcela vymazával své bratry a sestry, potěší i textové hlášky, kterými nestvůry komentují své zničení (ještě že ty výhrůžky nikdy nesplní…). Ačkoliv se skutečně jedná spíše o minihru, bez velkých ambicí a nenápadně vydanou, prakticky nepopagovanou a určenou k brzkému zapomenutí, jedná se o nečekaně kvalitní zábavu. Byla by škoda, kdyby se Monster Jam tak rychle ztratil v propasti dějin – a třeba k jeho větší známosti přispěje i tato recenze.