Monster Plant Story je jednou z letošních projektových prací studentů z americké herní univerzity Digipen, kterou mají konkrétně na svědomí absolventi druhého ročníku. V roli nenasytné květeny se pokusíte o dobytí celého světa, přičemž je nutné využít především šikovnost a rychlost ozubeného květu. Je to jedna z těch her, u níž je hned na první pohled viditelný jasný záměr nejen v herním mechanismu, ale i vizuálním zpracování. Otázkou tedy je, zda papírové předpoklady obstojí i v reálném světě.
Takzvané nekonečné hry jsou vždy jako sázka na černou a červenou v kasinu. Buď prohrajete, vyhrajete, nebo padne nula, což je snad ještě horší než samotná prohra. Je ale zvláštní, že právě tyto případy jsou nejlépe zapamatovatelné. Nekonečné hry však mnohdy stojí jako umělecký model pro ty vůbec nejchytlavější a nejhranější tituly, přitom se s nimi vždy na počátku počítalo jako se zábavou na několik minut. Zkrátka jakmile se někde skáče, běhá, nebo v tomto případě roste, mají autoři už na půl vyhráno. Zde si vše pojistili ještě použitím obecného zpracování. Masožravá popínavá rostlina rozhodně nic originálního není: ani ve hrách, ani ve filmu.
Úkolem v Monster Plant Story je neustále uspokojovat apetit masožravé rostliny, které na počátku stačí k vydatnému obědu nějaká ta poletující mušku, později pták, a nakonec ji nezasytí ani letka vojenských vrtulníků. Vyhlédnutá potrava se pochopitelně nevzdá bez boje, takže je občas nutné se zbavit přisedlých útočníků setřepáním, vyhýbat se jedovatým druhům, nebo využít rafinovanější zbraně jako vystřelující kořínky. S tím, jak rostlina postupně velikostně roste, se mění okolní prostředí i obtížnost. Je třeba však sledovat i druhý ukazatel zdraví, protože čím větší rostlina, tím častěji musí doplňovat energii i v mezirůstové fázi, jinak se zhroutí jako pomyslný domeček z karet.
Monster Plant Story je dobrou zábavou na pár minut, ale nepodařilo se jí překročit onen magický kruh a rozhodně nijak neoslní. Zároveň jsem přesvědčen, že za pár měsíců vznikne podobná hra pro mobilní telefony, jež bude přetavena i ve slušný finanční zisk. Hůře se však odpovídá na otázku, proč tomu tak tentokrát není. Faktorů je ale jistě víc. Grafická stránka je spíše podprůměrná a lépe by uspěly jednoduché vektorové tvary. Přechod mezi velikostmi je rychlý a prostředí se mění téměř s každým novým protivníkem. Vyrostete tak příliš rychle a přitom cítíte, že i přes bujnou fantazii jsou již jednotky v podobě opancéřovaných ptáků někde na konci spektra a vás čeká brzký konec hry.