Koho by nakonec neoblomila hláška: ,,Podívejte! Stropní plamenomet! Vůbec není ukradený ze Sonica…“ Ehm. Nějaké ticho v publiku. No, vás to možná nepobavilo, ale já si za trefností tohoto výroku stojím. Zmíněná věta totiž zcela jasně vystihuje autorův přístup k vlastnímu děcku.
Pohlíží na něj s nadhledem, dětským lišáctvím a neskrývanou ironií v koutcích.
O lecčem vypoví již příběh, který vás situuje do role vidláka závislého na státní podpoře a alkoholu, ke kterému si však po propitých galonech tvrdého vypěstoval imunitu. Není divu, že přesedlal na kyselinu z autobaterií a už rozhodně nemůže překvapit fakt, že jeho umělý chrup jedné noci zmizel kdesi hluboko v ústní dutině a tak se vydáváte na pouť, při níž jej musíte získat dříve, než vaše zlé já, které mezitím zotročilo celý svět.
Při pohledu na celkové pojetí můžete pojmout podezření, že vás nečeká nic víc, než prostoduchá pubertální hopsačka s nulovou hratelností a mizerným zpracováním, byla by to však chyba. Mr. Stumps Dentures, vyráběná stejně jako např. výborné Modarchive Story za pomoci čím dál populárnějšího vývojářského nástroje Multimedia Fusion, je po několika odpadních produktech, jež prošli v průběhu výběru materiálu k zrecenzování mým pevným diskem, první poctivá plošinovka.
Nesnaží se uchvátit novátorským prvkem ani bombastickým zpracováním, za cíl si klade hlavně pobavit a to se jí za použití těch nejosvědčenějších prvků, daří skvěle. V průběhu hry na vás dýchnou vzpomínky na klasiky jako Mario, Sonic, Donkey Kong, Pacman či Pond vyvolané zejména reáliemi z těchto her.
Jejich přítomnost však neevokuje, pocity typu: ,,Taková sprostá vykrádačka!“, lze je chápat spíše jako nostalgické ohlédnutí se ze těmito tituly.
Hra skýtá hodiny zábavy na více jak dvaceti rozmanitých levelech, které rozhodně neupadají do stereotypu, což má na svědomí, zejména neutuchající snaha autora hráči podsouvat stále nové prvky ať už v podobě různě se podsouvajícího prostředí, grafiky, či nepřátel. Věc nikterak nová, přesto stále fungující. K brilantně prosté a přitom strhující hratelnosti nepotřebuje hra víc jak tři klávesy a dokazuje, že žánr, v tomto duchu čistě klasický, ani po letech neztratil nic ze svého kouzla. Celkem neotřelá je pak rozhodně možnost přítomnosti druhého spoluhráče, která společně s „extras“, jež se vám po dohrání odkryjí, jasně demonstruje snahu autora nabídnou titul, který vydrží déle jak jedno odpoledne.
Mr. Stumps Dentures je jak jsem již zmínil poctivá plošinovka. Nechybí ji nic, ovšem z pohledu otrlého kritika, ani nic zvláštního nepřebývá. Proto ji uděluji hodnocení 7/10. Pokud jste milovníci žánru, přičtěte si ještě dva body…
- středa 4. května 2005
