! - Ne. To není chyba, tak se ta hra opravdu jmenuje.

Experimentální adventura od známého tvůrce na AGS enginu.

!_04

!_01

Ben Chandler to na nás zase zkouší. Není to tak dávno, co jsem v recenzi na Airwave připomínal, že tento freewarový kmet se snaží svá dílka jedno od druhého odlišit, přestože designově jsou si všechna podobná jako vejce vejci. No a nyní tu máme další jeho výtvor. Tentokrát se ovšem jedná o trošku jiný případ.

„!“ je experimentální stejně jako její název a rozhodně svým zpracováním vybočuje z dlouhé řady AGS adventur. Ve hře se zhostíte role robota jménem „!“, což je vyšetřovací robot, kterého pověří starosta města, aby dopadl zloděje, který zcizil jakýsi městský monument ve tvaru velkého vykřičníku. Ten znamená pro město asi tak to samé, jako socha Jebediáše Springfielda v Simpsonových. Příběh vám nemusí dávat mnoho smysl, mě taky smysl vůbec nedává, ale musíme si vystačit s tím, že vůbec nějaký je.

!_03

Stejně tak rozhovory, které ve hře primárně absolvujete jsou dost na hlavu. Rozhovor s člověkem držícím kartón se smajlíkem vyznačujícím jeho momentální psychické rozpoložení mi sám o sobě přišel jako z jiného světa. Prvně jej musíte potěšit, aby se smajlík změnil na usměvavého a vy jste mohli získat důležité vodítko a tak muži pochlebujete. Když se ho pak ptáte znova na jinou informaci, musíte ho uvést do depresí a tak mu na naprosto stejné otázky jako prvně odpovídáte negativně a odmítavě. Podobných situací hraničících s absurdnem je pak ve hře povícero.

V čem je ale skutečně „!“ experimentální? Ti šťastnější z vás, kteří netrpí šedým zákalem si jistě už koutkem oka prohlédli obrázky okolo a už vědí. Hra se celá odehrává na jediné obrazovce, která je rozdělená na šest malých výřezů, či obrazovek, mezi nimiž hlavní postava libovolně přechází. Svým pojetím pak toto celé připomíná jakousi komixovou stránku. V každém okně a tudíž i prostředí hraje jiný hudební podkres, který se v případě přechodu do jiného políčka souvisle mění.

!_05

„!“ je zajímavým počinem. Je to experiment, který se překvapivě dá hrát, ale kromě jednoho originálního prvku toho nemá moc, co by nabídl. Je také velmi krátkým počinem, což je ale následek právě tohoto originálního prvku. Sotva by bylo možné na jedné obrazovce rozehrát srdcervoucí drama s bez počtem charakterů. „!“ není špatný, jen je to kratičká a minimalistická hra postavená na experimentu. Komu nic z toho nevadí, může se pokusit ten ztracený vykřičník najít. Dlouho ale na tuto hru vzpomínat nebudete.