Neuculi - když se servou kuličky

I s evropským rodným listem můžete důstojně obstát v žánru japonských SHMUP stříleček.

Neuculi 1

Neuculi 1

Člověk není tvor neomylný, ale ze svých chyb by se měl poučit, nebo je ještě lépe napravit. Když jsem poprvé spustil Neuculi, nijak zvlášť mě nezaujal. Snad to bylo technickými problémy nebo proto, že hra běžela v okně. Každopádně nechybělo mnoho a prohnal jsem ji odpadkovým košem do dimenze zapomnění. Shodou náhod se tak nestalo. Připravili bychom se totiž o povedenou arkádovou SHMUP v japonském stylu. Jde o specifický žánr, kterému se třeba v naší republice téměř nikdo nevěnuje. A to si nemyslím, že je to z nedostatku pozornosti hráčů.

Neuculi 1

Ono je ale hodně obtížné vytvořit hru v tak přesně definovaném žánru a přitom přijít s něčím originálním. Již na počátku každé SHMUP střílečky je jasných několik věcí. Čeká na vás barevná záplava střel, značná přesila nepřátel a mezi tím vším musí existovat místo, na kterém hráč najde chvilku na své zjevně časově omezené působení. No a ani u Neuculi s touto naučenou frází uspějete a přitom nic neřeknete.

Neuculi 1

Oproti ostatním kolegům je hra ještě o několik prvků minimalizována. Chybí barevná pestrost, kterou zastupují jen odlišné tvary nepřátel. Jinak je systém jasně dán: vy jako kladný hrdina ovládáte zelenou kuličku a všechny červené objekty mají na starosti vaše žaludeční obtíže. Opět se uplatňoje koncept několika vln, po nichž si můžete na chvíli vydechnout a investovat získané body do jednoho z pěti rozšíření. Jakmile se ale dostanete k závěrečnému bossovi, stejně vám to obvykle nebude nic platné. Hra mimo tento arkádový mód nabízí i tzv nekonečnou hru, kdy sbíráte body a snažíte se co nejdéle přežít.

Neuculi běží v malém okně, které jde sice roztáhnout na celou obrazovku, ale je jasně vidět, že textury nejsou na vyšší rozlišení optimalizovány a nevypadá to moc dobře. Hra si tak zbytečně komlikuje život v jedné z mála oblastí, kde ji můžeme hodnotit. Mimo grafiku a obstojnou hudbu zde totiž zbývá jen hratelnost, která se u takovéto minimalistické záležitosti stává jediným hodnotícím kritériem. A zde musím konstatovat, že pokud dáte Neuculi šanci, tak vás po několika levelech dokáže pohltit stejně, jako mnohem technicky a návrhově bohatší japonské předlohy.