No počkej 6 – angličtinář a plácačka na mouchy

Odporný angličtinář vás chce vyzkoušet. Jediné štěstí je, že máte zrovna při ruce plácačku na mouchy, díky níž ho dovedete udržet při zemi. Jak dlouho se vám podaří odolávat? Zkuste si to ve hře No počkej 6…

No počkej 6 je jednou z četných her, jež do redakce připluly skrze lokační systém (přístupný z menu v levém sloupci). A jedná se o hru pro rozjíždějící se školní rok velmi symptomatickou. Kolikrát se člověk v průběhu deseti krušných měsíců střetne s nepříjemnými kantory, snahou psát takřka každou hodinu otravně těžké písemné práce, zadávat referáty, vyhazovat z hodin, psát poznámky do žákovských a rozhodně, ale velmi rozhodně potlačovat veškerou mezistudentskou komunikaci? Nejnepříjemnější ze všeho, alespoň pro většinu žáků a studentů, je ale neoblíbené ústní zkoušení. Pomoci potícímu se u tabule je o poznání těžší, než při písemce v lavici, kdy lze využít řady dovedně vyrobených taháků – a leckomu navíc činí potíže ústní formulace myšlenek. I autorům hry No počkej 6 se ústní zkoušení pořádně zajídá, a tak vytvořili titul, kde největším posláním hlavního hrdiny není nic jiného, než se právě tomuto vyhnout za každou cenu.

V No počkej 6 vystupují v hlavních rolích dvě postavy. Hráč, jakožto student s poněkud tvrdší a rozměrnější plácačkou na mouchy v pravé ruce, a nenáviděný učitel angličtiny s nenávistným výrazem ve tváři. Angličtinář právě ohlásil, že bude zkoušet – a nebohý student je na jeho seznamu jako první. Proč se ale nechat tyranizovat a nedejbože obdržet špatnou známku? Za normálního stavu by asi student zaťal zuby a pokusil se z nepříjemného zkoušení nějak vybruslit, v nejhorším by pak sklidil ovoce své špatné práce v hodině a se sprostými výrazy na jazyku si šel sednout zase zpátky do lavice. Nicméně hrdina No počkej 6 není z podobně měkkého těsta. Popadne svou obří plácačku a jme se kantora zarazit do země jako obtížný hmyz (což je ostatně jeho výstižná charakteristika). Jenže: plácačka funguje obstojně na muchničky, mouchy i masařky, člověk je však pro ni již příliš velký kalibr. Angličtináře sice srazí k zemi, ale neznehybní na dlouho, a tak nezbývá, než zuřivě bušit a bušit při každém pokusu o zvednutí a napomenutí.

Tímto je přesně determinována náplň hry. Ze spodní části obrazovky se vynořují nejprve hlava a pak celé tělo zmiňovaného učitele, přičemž hráč pohybuje svou plácačkou v horizontální rovině a snaží se svého kantora zaplácávat zpět k zemi. Za každý úspěšný zásah získá bod, pokud by ale nestihl zachytit nástup profesora a ten mu "přerostl přes plácačku", prohrává a zapíše se do tabulky skóre. Hra se postupně zrychluje a je tak stále obtížnější udržet se "naživu", což dává patřičný náboj, ale zároveň mírně zkracuje herní dobu. Audiovizuální provedení No počkej 6 je rozporuplné. Na jedné straně je tu velmi chabá 2D spritová grafika, na straně druhé patřičně úchylné zvuky a hudba, jež ovšem způsobují výrazné nabobtnání instalačního souboru. No počkej 6 se tak nakonec řadí spíše k podprůměrným titulům v akčním žánru. Pobaví nejvíce ty, kterým postava vystupující v roli angličtináře něco říká, a ti, kdo na osmibitech hráli v readme zmiňované předchůdce této hry. Ostatní mohou na Plných hrách najít hafo lepších akcí.