Hra se také účastnila letošní Becherovka Game a to v kategorii adventur, kde se také nacházel absolutní vítěz ročníků. Že tedy obsadila sympatické druhé místo za tímto propracovaným velikánem není vůbec žádná ostuda. Samotný příběh dnešní hry se začíná odvíjet na jednom maloměstském nádraží, z něhož se hodlá hlavní hrdina vydat na pro něj prozatím neznámou cestu. A již zde začínají první problémy. On totiž nejen že nemá lístek, ale ani drobné, což lze ale ještě poměrně jednoduše vyřešit. Ty správné složitosti začnou teprve ve chvíli, kdy dorazíte na opuštěné nádraží, k čemuž vám hraje ne zrovna veselá hudba, což dodává výsledné atmosféře nový rozměr.
Okulděje III jsou klasickou point&click adventurou se všemi vyžadovanými prvky. A tak si budete čas krátit sbíráním předmětů, rozhovory s NPC, stejně jako různým kombinováním nasbíraných pomůcek. A právě v tom se nachází první a asi nejzávažnější problém. Na pohled jsou sice Okulděje zajímavě zpracované, fotky vcelku dobře vybírané, i tak se ale neubráníte takřka neustálému pixel huntingu. Abyste tomu správně rozuměli, většinu herního času budete trávit ježděním kurzoru po myši a hledáním nějakého aktivního bodu a předmětu, který lze využít. A tak se vám bude velice často stávat, že se prostě zaseknete a budete jen nesmyslně pátrat po lokacích, což není zrovna příjemnou kratochvílí.
A tak budete mít nepochybně jako já stejně smíšený dojem z Okuldějí. Po prvních momentech testování bych Okuldějím v klidu dala i osmičku, především díky poměrně dobře zpracovaném příběhu a tajemné atmosféře v černobílé grafice. Po řadě nepříjemných situací, kdy jsem se na mnoho desítek minut nepříjemně zasekla a strávila mnoho chvil nezajímavým pixel huntingem. Nebýt tohoto faktu, mohla dostat adventura klidně i osmičku – škoda a snad i poučení pro příští situace.