One Day, The World – jednoho dne se svět zbláznil
One Day, The World
Platforma: Freeware
Výrobce: Ivan Zanotti
- atmosféra
- minimalistická grafika a retro pocit z hraní
- některé pasáže jsou jednoduše šílené
- po hratelnostní stránce velmi neoriginální
One Day, The World
V mnoha směrech minimalistická arkáda v černobílé grafice a velmi neortodoxní atmosférou. Ta v této hře dosahuje vysokých rozměrů podivnosti a surrealismu. Pokud od ní odhlédneme, hratelnost, kterou One Day, The World představuje je poměrně tradiční.
Kolikrát se vám stane, že když se ráno probudíte z libého spánku, uvědomíte si, že se nacházíte v divné, rozsáhlé a především černobílé jeskyni? A navíc nemáte horní končetiny! To si pak asi každý uvědomí, že není třeba se strachovat, protože ještě sníte. Kdovíjak je to u hrdiny One Day, The World. Vydává se tedy na cestu, na jejímž konci leží Měsíc, kde sídlí bůh. Každý by chtěl slyšet odpovědi na existenciální otázky. Stejně tak protagonista. Přidává se k němu podivné levitující světlo a zbytek už je na hráči.
Autoři z My Madness Works (jejichž název mluví sám za sebe) udělali zvláštní hru. Atmosféricky zvláštně strnulou a šedivou arkádu s minimalistickou grafikou. Přítomnost pouze tří barev a jejich odstínů vyvolává krapet nostalgie a v kombinaci s vynikajícím ozvučením hráče doslova tahá za límec do poetického světa One Day, The World. Zvukový filtr, jakési přeskakování poškrábané vinilové desky, který zbarvuje celou hru do nádechu čehosi archaického funguje skvěle, stejně jako zvukové výlevy nepřátelských „stvoření“, které usilují o hráčův život. Sem tam se dokonce přistihnete, že ve vás hra vyvolává i kousek napětí či strachu a to především díky skvěle zvládnuté technické stránce.
Po té hratelnostní to až takový zázrak není. Hráč přeskakuje, co se dá, zabíjí, co se dá zabít a občas (vlastně velmi často) se zasekne, protože díra, kterou má přeskočit je přesně tak veliká, jako je ideální délka hrdinova skoku. To je samo o sobě celkem sadistické, ale na podobné praktiky si začínám v kontextu žánru plošinovek celkem i zvykat. Naštěstí se po každém bídném zhynutí objeví na okraji obrazovky, takže žádné opakování celých úrovní se zde neděje.
One Day, The World je dobrá plošinovka, či arkáda, chcete-li. Má skvělou, dosti surrealistickou a hloubavou atmosféru s nádechem trochy symboliky. Je to přemýšlivá, introvertní hra. Bůh ví proč mi připomněla atmosféru staré hry Berzerk z Atari. Nenabízí mnoho originálních myšlenek v oblasti samotného hraní, ale to je nakonec vlastně v pořádku. Proč pořád opravovat to, co je jednoduché a funguje? Tedy, kromě občas šílených problémů s překonáním některých z pasáží, které hráče mohou způsobit až nepříčetným. Jinak je One Day, The World rozhodně slušným „nášupem“ existenciální deprese. Doporučuji hrát, až bude venku zase sněžit a z mlhy by se dalo ukrajovat kávovou lžičkou.
Hodnocení hry
Naše hodnocení
Hodnocení čtenářů
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 7 čtenářů
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...