Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Outbound - střílečka ze čtvrtého tisíciletí

  12:00aktualizováno  11. prosince 11:30
Outbound je unikátní akční hra ze světa mnohatunových obřích bojových strojů, jejíž hratelnost je neuvěřitelná a stejně tak hrací doba. Pokud se chcete o této skvělé střílečce dovědět více, obrňte se trpělivostí a přečtěte si můj podrobný přehled jejího herního systému, ovládání i technického zpracování.

Outbound

Platforma: Freeware
Výrobce: Ingava

Stáhnout

Outbound

Ke hře Outbound jsem hned ze začátku přistupoval s velkým očekáváním. Po Internetu se o ní šíří pouze samá chvála, takže jsem byl samozřejmě zvědavý, jak kvalitní hrou je ve skutečnosti. V té době jsem ale nevěřil, že můj průzkum potrvá tak dlouho. Protože by bylo ode mě alibistické podstrčit vám popisek hry v obvyklém uspořádání (tzn. úvod - popis hry - popis technologie - závěr), vezměme to pěkně od začátku.

Sobota, 21.00
Šéfredaktor mě kontaktuje se slovy, že by bylo dobré, kdybych Outbound zrecenzoval. Stahuji neuvěřitelných 9MB a posléze zjišťuji, že Telecom na mně vydělal dalších dvacet korun, takže znechuceně vyškubávám telefonní kabel z počítače (neberte doslova).

Sobota, 22.30
Poprvé spouštím Outbound. Vypadá to zajímavě, i když to teď zrovna nemůžu moc dobře posoudit, protože mé tělo kolísá někde mezi spánkem a částečným vnímáním okolního světa. Přestože jsem na tom se zrakem poměrně bídně, registruji pěkné menu, které zdaleka nepřipomíná, že to, na co mžourám, je freewarová gamesa. Zítra uvidíme, jak se to hraje.

Neděle, 7.00
Mobil drandí jako o život, aby mi připomněl, že začíná další krásný den :-). Otráveně vstávám z postele a uvědomuji si, že jsem přežil další noc. Spouštím Outbound. Startuji novou hru a zjišťuji, o co jde. Outbound je v podstatě akční hra s mechem v hlavní roli (mech jako obří několikatunový robot, neplést s rostlinou, jejíž úlohou je zachytávání vody v lesnatých porostech). Ovládání je takříkajíc standardní, což znamená, že si vystačíte s šipkami, klávesou Ctrl (ke střelbě) a klávesami +, ě, š (neboli na anglické klávesnici 1, 2, 3), které použijete k výměně zbraní. Svého mecha vidíte z izometrického až kolmého pohledu, tudíž máte vždy přehled o veškerém dění. Velkou nevýhodou je možnost střelby pouze do osmi směrů (všechny světové strany plus osy mezi nimi), protože jakmile se váš nepřítel objeví jinde, musíte se nejdřív přesunout na místo, jehož poloha vám umožní cizí stroj odstranit. Možná vám to teď nepřijde jako příliš velký nedostatek, ale vězte, že v situaci, kdy vás obklopuje sedm nepřátelských vozidel, máte co dělat, aby vás to nestálo "kejhák".

Outbound

Neděle, 7.30
Umírám (tedy ne v reále, ale ve hře). Znechuceně vypínám počítač, ale zjišťuji, že něco mě k Outboundu stále přitahuje. S obrovským nadšením se vrhám do akce, ale ještě předtím studuji neobsáhlý příběh. Dozvídám se, že ve čtvrtém tisíciletí ovládla skupina the Centrists několik planet, přičemž tímto krokem uvěznila několik jednotek federace. Ta mě vyslala, abych oněm jednotkám umožnil bezpečný útěk z tohoto území a jen tak kolem toho navíc vybušil pár nepřátel. Autoři tedy zjevně moc fantazie nepobrali, ale i ten strohý úvod do hry člověka potěší (rozhodně musíte vědět, koho se chystáte v následujících hodinách odstranit :-). S úspěchem kosím jednu nepřátelskou jednotku za druhou, dokud se neprobiju do přibližně poloviny levelu, kde moje snahy se zjevným zápalem pro boj skončil jakýsi kovový pavouk (není zřetelné z jakého materiálu je zhotoven, nicméně arzenál, kterým disponuje, napovídá, že o zmutovaného pavoučka zřejmě nepůjde). Tato příhoda ve mně zanechala dalekosáhlé následky, nicméně po notném posilnění na těle i na duchu jsem hru znovu spustil, abych i onoho osudného pavouka poslal s pozdravem do věčných lovišť. To už ale bylo...

11.00
Povedlo se mi překonat všechny krizové úseky, vykosit všechny pavoučíky i zničit všechny nepřátelské generátory proudu (velké kruhové stavby, jež jsou navíc znázorněny na mapě, takže je nelze přehlédnout). Přichází soused a já mu s radostí nabízím možnost zahrát si "tuhle skvělou freewarovou pařbu". On souhlasně přikyvuje a hraje tak dlouho, dokud hodiny neodbíjí...

13.00
... a on je povolán domů. Ke všemu neštěstí se dostal v levelu dál než já, což mě podnítilo k ještě větší snaze po vítězství. Na destrukci všeho, co se hýbe, máte k dispozici tři zbraně - základní rotačák (na náboje se nehraje, prostě střílej, dokud tě to baví), rakety (které se při troše štěstí i zaměří na cíl, takže můžete útočit a zároveň cestovat jiným směrem) a plazmu (jejíž smysl jsem dosud příliš nepochopil). Mně osobně se nejvíc osvědčily rakety, protože jejich schopnost zaměřovaní je úžasná a není problém sestřelit nepřátelskou jednotku jednou střelou. Plazmu jsem využil snad jen v případech, kdy mi rakety chyběly, nebo při ničení budov:-).

Outbound

Po zvukové stránce je Outbound takříkajíc slušný. V ničem nevyniká a pravdou je, že při troše vnímání byste přišli i na to, že zvuky kroků nesouhlasí s jejich vizuální podobou, nebo například, že výbuchy zní jako lupání. Hudba v úvodním menu je snad až ostudou hry, protože doprovodit tak kvalitní hru, jakou je Outbound, zvuky, jež jsou vytvořeny ve formátu midi a působí jako doprovod Arkanioda, je opravdu nehorázná drzost.

15.00
Konečně jsem zdolal první level! Oslavujte! To nejtěžší mě ale nejspíš teprve čeká. Osm levelů, to je opravdu úctyhodný počet a pokud si navíc uvědomíte, že uhrání jednoho levelu vás bude stát nějaké dvě hodiny reálného času, získáte tím dobu asi dvaceti hodin na dokončení hry a to navíc nepočítám postupně se zvyšující obtížnost, která dobu potřebnou ke splnění úrovně ještě prodlouží.

Po delší době hraní vás ale najednou všechno to střílení přestane bavit a začne působit značná stereotypnost. Autoři se ji pokusili zvládnout obměňováním povrchů, na kterých budete válčit, nicméně nemůžu se ubránit pocitu, že ten, kdo se hrou vydrží do konce, je buďto zatvrzelý gamesník, pro nějž není možné nedohrát jakoukoliv hru, nebo člověk, jehož destrukční nálada je permanentního charakteru. My ostatní se ale u Outboundu skvěle pobavíme, i když se zřejmě málokdo z nás dobelhá až do zdárného závěru.

Pondělí, 18.30
Závěr, kterého se ale stoprocentně dočkáte, je závěr této recenze. Věřím, že se mi povedlo zpracovat ji v trochu netradičním pojetí a doufám, že se mi podařilo vás přesvědčit o tom, jak kvalitní hra teď může okupovat vaše harddisky. Jediné, co potřebujete, jsou rychlé prsty, trpělivost a vypnutý mozek. Máte na stole další bezhlavou akční střílečku.

Autor:


Témata: Raketa, Robot


Nejčtenější

Eagle Island
Akční plošinovka Eagle Island je noční můrou ochránců zvířat

Hlavní hrdina ve hravé a barevné Eagle Island má ten nejpodivnější druh útoku. Na své nepřátele vrhá svého mazlíčka. Tomu to ale naštěstí nijak nevadí. Ponořte...  celý článek

Ing. Jaroslav Míček - Jaroslav Míček
Zahradničtí dělníci

Ing. Jaroslav Míček - Jaroslav Míček
Zlínský kraj
nabízený plat: 19 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.