Na rozdíl od směřování většiny herních vývojářů se tvůrci PaperBlast pokoušeli ovládání udělat co možná nejjednodušší, jak to šlo. A tak vlastně přišli s nápadem malé raketky, jež ze sebe neustále vyplivuje projektily složené z papíru. Naštěstí jsou ze stejného materiálu stvořeni také všichni protivníci, což tak trochu mluví ve váš prospěch a můžete je tak s přehledem zabíjet. Velmi důležitá drobnost, o níž zde v recenzi prozatím nepadlo slovo je fakt, že raketa neustále rotuje kolem vlastní osy. Stejně tak je počítačem ovládané i vystřelování projektilů. Pokud se tedy nad tím lehce zamyslíte, musí vám být okamžitě jasné, že jediné, co máte na starosti je právě pohyb po herní obrazovce. Ten je umstěn celkem šikovně na myš, kdy pouze hýbete kurzorem a snažíte se správně analyzovat situaci. Na tom vlastně závisí úspěšnost celé akce. Protivníci se totiž zjevují v jakýchsi vlnách, tedy přesných intervalech, kdy jste navíc na příchod upozorněni předem a vzhledem k tomu, že se na obrazovce přímo „zrodí“ dopředu víte, odkud jejich útoky půjdou.
Nepřátel máme hned několik druhů a rozdíl není pouze ve tvaru ale spíše ve druhu útoků, jež používají. Za prvé to jsou klasičtí jedinci, kteří dopředu vypálí jednu nebo dvě červené tečky. Těm se musíte vyhnout a ještě navíc posunout raketu tak, aby dokázala při svém rotování tyto objekty sestřelit. Pak přijdou také protivníci, jejichž projektily vás pronásledují, zato je ale lze jedoduše zničit za pomocí vlastních zbraní a tak se jim vlastně vyhnout. Postupně dojde řeč také na protivníky, jež vypustí najednou i desítky projektilů. A vyhnout se takovému návalu již opravdu není nic snadného.
Sečteno a podtrženo se může PaprBlast pochlubit zejména originálním pojetím a rozumně navrženým ovládání, jež do krve pronikne v řádu několika sekund. A právě proto budete mít tuto hru rádi – komplexností totiž asi nikomu dech nevyrazí.