Hříčka Paradis Perdus zaujme přitažlivou grafikou, zajímavým zpracováním a především herním konceptem, který se jen tak nevidí. Rozpadající se panenská příroda a hráč coby svůj hlavní nepřítel jsou hlavní myšlenky díla, které okouzlí i slušnou hudbou. Na tomto dílku se jen těžko hledají nějaké závažnější vady.
Tituly z žánru, kde vlastně neděláte nic jiného, než že chodíte po roztodivné krajině a hledáte smysl samotné hry, jsou pro mnoho lidí symbolem nudy. Hry jsou přece od toho, aby se hrály a přinášely zábavu. Když se v nich nic moc neděje, pak nudí, a tudíž nemají důvod k existenci. To je názor, se kterým se poslední dobou čím dál častěji setkávám.
Problém her založených na průzkumu tkví v tom, že jejich náplní je jednoduchá činnost, při níž můžeme obdivovat krásy virtuálního světa, ale to je tak vše. Většinou vás nic nemůže ohrozit. Jde tedy o hry, které mají do duší a myslí hráčů přinést trochu relaxu a klidu.
V Paradis Perdus je to však trošku jinak. V celé hře, která je sice v základu explorační, se totiž vyskytuje protivník, který vás může ohrozit, respektive zničit. Jste to vy sami.
Paradis Perdus představuje kousek země, který je svou barevností a atmosférou snad až kýčovitý, ale o to více je efektní. Celá příroda v podobě skal, stromů, potoků a lesů je tvořena jednoduchými modely, které se nijak nesnaží zakrývat svou geometrickou podstatu, a tím celé dílo dostává skutečně osobitý nádech. Vše je zkrátka originální a pohledné.
A pak sem vstupujete vy a při prvním vašem kroku se něco stane. Zprvu to vypadá, že se pouze kousek země zabarví, a tak vše působí ještě poetičtěji. Ale to se změní. Ze zářivých barev se kousky krajiny, na kterých jste stáli, obarví do tmavě rudé a cihlové, jako kdyby do údolí přicházel podzim, a nakonec celý kus země zmizí.
Tento herní princip je velmi zajímavý. Jste nepřítelem sami sobě, stejně jako krajině. Odpadávající kusy dřív krásné země vás nutí hledat jiné cesty, než kterými jste přišli a brázdí celou krajinu jako nekonečné jizvy, které jste v ní svou přítomností zanechali. Ničí se všechno. Nejen země, ale i stromy, skály a vodopády, prostě vše, čeho se dotknete.
Mnohokrát se stane, že do díry spadnete a pak je potřeba začít celou hru znovu. Ale to zase tak nevadí, protože je poměrně krátká a navíc je možné se dostat do úzkých tím, že ve hře setrváváte moc dlouho a už doslova není kam vkročit. Úkolem samotné hry je najít tři povětšinou náhodně rozmístěné krystaly a portálem opustit toto rozpadající se místo.
zdroj: www.youtube.comV rámci exploračních her působí Paradis Perdus skoro jako zjevení. Je velmi osobitý, nutí k jistému zamyšlení a co se týče atmosféry, obsahuje jakýsi těžko popsatelný mystický prvek, který tuto hru po stránce nálady definuje. Pomalý rozklad krajiny vede k celkem adrenalinové hratelnosti a snaha najít svůj smysl v této umírající přírodě je snad dost depresivní již sama o sobě.
Ačkoliv je hra ještě v rané alfa verzi, je velmi hratelná a zábavná. Sice je již označena jako "trial version", ale to nevadí, protože komerčně se hra bude prezentovat až když bude zcela dokončena, a nyní tedy skutečně jde o hru zdarma. Navíc o hru zdarma, kterou by byl hřích opomenout.
Verzi pro Windows 32bit stahujte zde.
Verzi pro Windows 64bit stahujte zde.
Verzi pro Mac stahujte zde.
Verzi pro Linux stahujte zde.
