Paragunner - pozor, výsadek

Jaký pocit musejí mít parašutisté při válečných konfliktech, kdy skáčou z letadla a zespodu na ně někdo střílí? V dnešní hře si budete moci vyzkoušet, jaké to je zmocnit se velkého děla a ze země tyto ubohé panáčky sestřelovat.

Parašutismus je bezesporu krásný adrenalinový sport, pokud ovšem nejste někde ve válce a při seskoku se nebudete muset „vyhýbat“ stovkám možná i tisícům kulek, kterými se vás nesnaží skolit váš nepřítel na zemi. Dnešní plná hra vám nabídne možnost stát se válečným dělostřelcem a pomocí velkého a zajisté i těžkého děla sestřelovat spoustu parašutistů vyskakujících každou chvilku z kolemprolétávajícího letounu.

Hra s názvem Paragunner vzešla z dílen poměrně známých autorů říkajících si Natomic. Od nich jste se tu už mohli setkat s jednou hrou Natomi Bottle Rockets Extréme. Abyste si ale mohli hru konečně zahrát, je potřeba nejprve stáhnout téměř jednomegabajtový soubor. Po vypakování všech důležitých souborů a následném spuštění budete muset nejprve zhlédnout úvodní reklamu týmu a po stisknutí např. Enteru se již ocitnete v přehledném menu. Už při jeho procházení tu začíná příjemně navazovat atmosféru hudební doprovod. Menu obsahuje šest tradičních položek jako jsou Start, Nastavení, Pomoc, Síň slávy, Autoři a Konec hry. Počítám, že asi většinu z vás bude nejvíce zajímat ta první položka, nuže začněme tedy s popisem hry.

Jak jsem již v úvodu naznačil, do rukou se vám dostane dělo (dole uprostřed:-)), pomocí kterého je vaším úkolem sestřelovat parašutisty (vojáky), kteří vyskakují z letadla. To nad vaším dělem prolétává v intervalu asi tří vteřin, což rozhodně není málo. Při každém přeletu z něho vyskočí minimálně jeden panáček, který se pomalu blíží k zemi. Vy nesmíte dopustit, aby se někdo přiblížil k vašemu dělu (to zároveň chráníte), jinak by hra skončila. Svůj kanón , respektive hlaveň ovládáte pouze šipkami doleva a doprava a k vystřelení použijte mezerník. Zde ale neplatí jako v některých hrách, že můžete celou dobu držet klávesu na střílení, právě naopak. Musíte pěkně pracně mačkat mezerník a ještě počítejte s chvilkovou rezervou na dobíjení, což může v krušných chvilkách hráče opravdu rozčílit :-).

Hru podle mého nejde dohrát do konce, jelikož tu asi žádný konec neexistuje. Hra trvá tak dlouho, dokud hráč prostě neskončí. Postupně střádá bodíky a ty pak může odeslat na homepage týmu mezi výsledky ostatních borců. Body dostáváte nejen za zabíjení parašutistů, ale také za zničení letadel. Ta se vám ale podaří nejlépe sestřelit, když bude hlaveň kolmo nahoru nebo jen nepatrně vychýlená. Při jiném úhlu už kulka prostě k letadlu nedoletí. Hra vám nabízí také tzv. komba. Mohou být nejen dvojnásobná, ale také třeba trojnásobná až čtyřnásobná, podle toho kolik cílů na jeden výstřel zasáhnete. To záleží ale na šikovnosti (a také trošku na štěstí) hráče. Postupem se celá hra několikanásobně zrychlí (ze začátku to ale moc poznat není) a to tak, že vám z letadel začne najednou  vyskakovat mnohem více vojáčků. To se pak nestačíte doslova ani otáčet.

Co se týče grafického zpracování, tak tam toho moc na vytknutí ani na pochválení není. Prostředí je stále stejné, v podstatě se na něm absolutně nic nemění, což je ale docela škoda. Hudba, která vychází z bedniček, je sice také stále stejná a dokolečka se opakuje, ale její kvality jistě ocení nejeden šťastlivec, který si hru stáhne. Příjemně dobarvuje akční atmosféru a bez ní by to prostě nebylo ono. Co říci na závěr? I hra, která se téměř nemění, může být nesmírně chytlavá a bezesporu pobaví spoustu herních fandů.