Nestává se příliš často, aby hlavními postavami hry byla drůběž - pokud nejde o klon Moorhuhnu nebo produkt odpůrců jednoho nadnárodního fast-foodového řetězce, je to prakticky vyloučené. Leč existují dokonce tvůrci, kteří slepice a kohouty nepostaví před namířenou brokovnici, aby se stali snadnou kořistí zabíjeníchtivých "pařanů", nýbrž dokonce na opačnou stranu barikády. V druhém dílu plošinovky (vzápětí si povíme, proč toto označení není v případě téhle freewarovky zrovna na místě) Pekka Kana je obyčejný kohout představen jako srdnatý hrdina odhodlaný se za své slepice a kuřata kolegiálně bít až do (doufejme) úspěšného konce.
To máte totiž tak - jedné zlé vráně se nelíbilo, že v kurníku panuje až idylický klid, a rozhodla se do poklidného života jeho obyvatel zasáhnout nevítaným neštěstím. Nejen že našemu milému kohoutovi unesla všechny nejbližší přátele, ale zmanipulovala dokonce mysli ostatních zvířat tak, aby sloužila pod jejím velením a zmařila každý pokus přeživšího kohouta o záchranu jeho drůbeží party. Kohout si tak musí její úklady protrpět hned v řadě propracovaných levelů (jejichž obtížnost se samozřejmě postupem času zvyšuje) a to mluvíme jen o první ze dvou epizod, které hra v základním balíku nabízí. Po dokončení první epizody se totiž ukáže, že vrána je ve svých ďábelských plánech mnohem víc zákeřná, než se dalo předpokládat, a vyvíjí vynález, s jehož pomocí bude moci zmanipulovat všechna zvířátka na celém světě a to včetně drůbeže, která vůči jejím svodům byla doposud imunní. A tak se celá mašinérie rozjíždí nanovo.
Už při prvním pohledu na herní prostředí Pekka Kany 2 vám je jasné, že s touhle hříčkou si někdo pořádně vyhrál a rozhodně to nedělal jen kvůli zabití několika hodin jinak neupotřebitelného času. Všechno od hlavního menu a nastavení až po postavičky a pozadí map vypadá doslova kouzelně a přesně se trefuje do malebně pojaté koncepce, která je vlastní téměř všem podobně řešeným freewarovkám. Narozdíl od klasických zástupců žánru se však Pekka Kana 2 může chlubit i obrovskou variabilitou úrovní (nehrozí, že byste si po pár odehraných úrovních začali nudou hryzat nehty) a s tím související ohromnou dávkou hratelnosti. Jedinou připomínku si tak neodpustím jen na adresu nevybalancované obtížnosti, která vás občas řádně potrápí a značnou měrou degraduje chuť se s daným levelem "babrat" delší dobu (sbírat všechny bonusy, zabíjet všechny potvůrky atd.).
Což mi připomíná, že jsem si v průběhu hraní na adresu tvůrců neodpustil pár škaredých slůvek kvůli absenci nějakého typu checkpointu, který by alespoň mírně usnadnil postup v úrovni ve chvíli, kdy se vám cokoli nepovede. Člověka totiž už od startovní čáry svazuje nepříjemný pocit, že pokud kdekoli udělá třeba jen jeden špatný krok, musí celou úroveň opakovat znovu od začátku. A to zvláště ve chvíli, kdy k cíli zbývá pár pixelů, rozhodně příliš nepotěší. Na druhou stranu není nijak složité hru po skončení kteréhokoli levelu uložit a v rozehrané mapě tak pokračovat někdy jindy (původně jsem se naivně domníval, že hra si můj postup bude pro příště pamatovat, což jsem pak ve chvíli, kdy mi hra neuznala několik dohraných úrovní, hořce oplakal).
Pokud v závěru recenze jako tradičně zabrousíme do vod technického zpracování, nelze nevychválit možnost si na začátku zvolit grafické rozlišení, zvuk a podobné maličkosti. Trošku zamrzí, že hra při zvoleném vyšším rozlišení celé své prostředí ohraničí nehezkým černým orámováním, které tak pro dění ve hře jako takové vymezí pouze dílčí část obrazovky. Ve snaze dosáhnout kvalitního herního požitku jde ale o malou a více než opodstatněnou oběť, jíž si tvůrci žádají.
Pokud se rozhodnete si tuto více než příjemnou a graficky okouzlující akční hříčku stáhnout, rozhodně nezapomeňte průběžně sledovat domovskou stránku jejích tvůrců, na níž by se (pokud si z nás nedělají blázny) měly postupně objevovat další epizody. Ve chvíli, kdy vzniká tato recenze se tak sice nenecházelo nic než opravný patch, nicméně vzhledem k pozitivním ohlasům, které si freewarovka vydobyla po celém světě, lze očekávat, že dodatečné "libůstky" pro hráče na sebe nenechají dlouho čekat.
