Politická témata se čas od času dostanou i do her komerčních (viz propagandistická 3D akce America's Army či šílenosti typu Ethnic Cleansing), nicméně jejich mnohem větší doménou je freeware scéna. Je to jasné - jednak by si vysloveně politickou hru málokdo koupil a firmy musí udržovat jistou míru solidnosti a korektnosti, jednak amatérští vývojáři mají mnohem méně zábran. To dokazuje i dvojice titulů českého týmu J&D Games, která se věnuje tématům šílených Talibanců a sebevražedných teroristů nalétávajících na Dvojčata.
Picněte zloducha je hra již staršího data vydání a jedná se o debut autorů, navíc vytvořený kompletně pomocí programu Game Maker. Tomu také odpovídá jednoduchost herního systému i technického zpracování hry. Ta nabízí jedinou lesní obrazovku, po níž se vždy pohybuje jeden Talibanec, smybolizovaný šátkem ovázanou hlavou. Odráží se od stěn a neustále zrychluje svůj pohyb, přičemž je na hráči, aby ho "ulovil" klasickým moorhuhnovským způsobem, tedy kurzorem myši. Za každého takto sestřeleného teroristu se připíše stovka na konto bodového ohodnocení hráče, načež se na obrazovce objeví nový Usáma a jede se dál.
Nijak zvlášť propracovaný není ani jakýsi datadisk či pokračování ke hře Picněte zloducha, jež nese název Dvě věže. První asociace skalních tolkienistů tentokrát není na místě, nejedná se bohužel o žádnou fantasy, nýbrž o krutou realitu. Jako ultimátní sniper bude hráč tentokrát muset bránit americký symbol, mrakodrapy Dvojčat, před nalétávajícími sebevražednými teroristy v dopravních letounech, a to samozřejmě nijak jinak, než právě sestřelováním těchto smrtících monster. Ty se objevují tentokrát v počtech o trochu větších a jediné opomenutí spojené s nárazem a výbuchem věžáku znamená konec hry, zapsání do tabulky nejlepších a možnost zkusit štěstí znovu.
Grafická úroveň obou titulů je poměrně ubohá, zejména první díl Picněte zloducha je skutečně zjednodušen na nejvyšší možnou míru, Dvě věže už vypadají o trochu lépe, ovšem žádné orgie to také nejsou. Hudba ani v jednom případě přítomna není – a když uvážíme katastrofální úroveň ozvučení, které by snad i hluchého přimělo k vypnutí reproduktorů, je to nakonec možná dobře.
Picněte zloducha a Dvě věže mají v sobě jen zlomek z tradiční Moorhuhnovské hratelnosti. Do velkého vzoru jim chybí hodně variability, hodně kompetitivnosti a lepší motivace, hodně grafické roztomilosti a líbivosti. Nicméně zaujmout přesto mohou, neboť svou kontroverzní tématikou přímo vybízejí ke stažení, vyzkoušení a následném předvádění kamarádům. K něčemu lepšímu se ovšem budou hodit jen těžko – přímá frustrace z útoků jedenáctého září roku 2001 už dávno vyprchala, stejně tak konflikt v Afghánistánu už je nějakou tu chvilku skončený. Přesto nelze říci, že jsou obě tyto události "pasé", protože svým způsobem výrazně ovlivňují dnešní podobu světa, chování americké vlády a vztahy s arabským světem. Ale dost filozofování. Jednoduchá hřička, jakou Picněte zloducha bezesporu je, si ho jen těžko zaslouží. Chytré využití politického tématu je jedna z mála věcí, které lze na hře chválit (i když – i tady záleží na úhlu pohledu a někdo možná zejména Dvě věže odsoudí jako hyenismus…).
