Co je dobré si uvědomit hned na začátek, to je fakt, že hra probíhá ve dvou dimenzích, což znamená, že tam není nijak odlišen pohyb míčku do stran po pingpongové stole. Jediné co budete ovlivňovat je jeho délka tak, aby pěkně dopadl na protivníkovu polovinu. Pravidla stolního tenisu byla pro tento případ přejata a lehce upravena, nešlo ovšem o změny nijak drastické. Hrát můžete jak v jednom nebo dvou hráčích, přičemž počítačový oponent byl vybaven docela dobrými schopnostmi a bude vám tedy více než vyváženým oponentem. Dokonce tak vyváženým, že opravdu doporučuji nejprve si projít zábavný tutoriál, který není jen slabým textovým popiskem ale samostatnou herní disciplínou. Místo hráče je proti vám postaven stroj ovládaný umělou inteligencí, který se vám snaží nahrávat tak, abyste si v každé fázi procvičili trochu jinou herní situaci.
Ping Pong se totiž na první pohled tváří jako klasické plácaná, kde budete mačkat jedno jediné akční tlačítko a posílat míček zpátky na herní plochu tak, aby dopadla na protivníkovu polovinu. To ale není vše a aby se do hry dala zapojit trocha strategie, je rozumně odlišná situace, kdy míček trefíte relativně brzo nebo naopak později. Pak jsou zde také čtyři typy úderů, kterých dosáhnete stlačením akční klávesy v kombinaci s těmi kurzorovými. Jedna se postará o úder krátký, jiná ho naopak natáhne a zároveň zvýší pravděpodobnost, že zkrátka přestřelíte stůl. Pak je tu také podání ve kterém se s oponentem střídáte vždy po dvou. Hraje se do jedenácti bodů, kdo jich dosáhne dříve, ten vítězí. Pokud se tak stane ve vašem případě, posunujete se do dalšího souboje, který je zase o fous těžší.
Ping Pong může z obrázků vypadat nezajímavě, ve skutečnosti je po několika chvílích tréninku velmi zábavnou hrou, z níž různé údery dělají dokonce i projekt, u něhož vydržíte docela slušnou dobu. I když by někdo mohl mít trochu pochyby, ani v tomto případě cactus nijak zvláště nešlápl vedle.