Hned na úvod se omlouvám za takové malé tématické odbočení. Hlavním motivem této hopsačky jsou totiž velikonoce, které se sice blíží, stále nás od nich ale dělí minimálně několik týdnů. Berte tedy Pisankowy Klopot jako takovou malou generálku. Ono je vlastně dost možné, že po zahrání této záležitosti již nebudete chtít velikonoce ani vidět. Celé herní okolí je totiž poseto krásně namalovanými vajíčky, čokoládovými zajíčky a v neposlední řadě také mečícími kozami. Tyto všechny máte za úkol sbírat jak vám předvede první level, kde vlastně nečeká jediné nebezpečí. Trochu s nadsázkou jej tedy lze označit za tutoriál, jež je předzvěstí toho, co vás čeká posléze. Tak jako tak půjde o sbírání, ovšem do cesty se připletou první překážky. Ty jsou v tomto případě vždy neživé. To v praxi znamená většinou bodáky, ovšem velice záludně položené. Jejich poloha mnohdy hraničí i s překonatelností, což není dobře. Kupříkladu hned v druhém levelu jsem se v konečné fázi sekla na jednom hodně zapeklitém místě, které je ze všech stran obestavěno bodáky a trefit se do té úzké mezery, která je pro váš skok připravena, není věru nic snadného. Na tomto fleku jsem ztratila ani nevím kolik levelů a myslím že zcela zbytečně – autoři zkrátka tuto část lehce nedomysleli a opakované hraní k obrazovce nikoho nepřiváže. Na druhou stranu museli obtížnost trochu vytáhnout nahoru, neboť projekt vybavili pouze 4 levely. A to je číslo opravdu ne zrovna vysoké.
Více-méně kladné hodnocení je třeba pronést na účet technického zpracování. To sice mohlo být o fous lepší, zato ale slušně hýří barvičkama. Možná škoda jen stále se opakujících prvků, díky nimž se stává Pisankowy Klopot lehce stereotypním.