Plan M – trocha praštěného humoru

Vtipná adventura. To tu dlouho nebylo!

Plan M

Ačkoliv není Plan M ničím výjimečná, je velmi slušnou zábavou pro milovníky žánru. Nenabízí zátěž na mozky svých hráčů a ani nijak komplikovaný průběh. Jde jen o zábavu, která je vtipná a krapet trhlá. Ale takové my máme rádi.

Plán M z vnějšího vesmíru? Tato hra nemá nic společného se slavným béčkovým filmem Eda Wooda, je to jen další z pološílených titulů od tvůrců velmi vtipného subAtomic. Tentokrát opět zachraňujeme svět před pohromou velmi podivných rozměrů.

„M“ jako „monkey“, tedy opice. Přesně v tato stvoření se rozhodl šílený úhlavní antagonista proměnit všechny lidi na celém širém světě. Aby ze všech těch šílených skřeků, opičích úšklebků a zvířecích kukučů nikomu nepřešla hlava kolem, vydávají se dva hrdinové, detektivové Vandal a Hopkirk zjistit, co se to vlastně se světem stalo. Oni, jediní lidé, kteří nebyli přeměněni na opice jsou dostatečně intelektuálně zdatní na to, aby všemu přišli na kloub, nebo ne?

Plan M je vlastně všechno, co byste od něj mohli očekávat. Klasická adventura s praštěnou zápletkou, nacucaná ironií a prošpikovaná kulturními a jinými narážkami převážně sarkastického typu. Na humoru hra staví a s ním také padá. Není se však čeho bát: Dvojice detektivů, z nichž jeden si myslí, že je duchem zemřelého, která se „producíruje“ po lokalitách, v nichž se lidé změnili v opice, je slušně zadělaným základem na grotesku. Samotná hra je přitom vlastně velmi jednoduchá, svého hráče nijak netrápí a hraje se velmi svižně. Lokace nejsou zaplněny interaktivními předměty a tak je na první či druhý pohled patrné, co se od hráče očekává.

Co se svého obsahu týče, hra se na jednu stranu velmi pevně drží zavedených postupů předchozí hry autorů Murraye Lewise a Davida Blakea, již zmiňovaného subAtomic. Od Plan M tedy nelze očekávat nic jiného, než od tohoto jejich předchozího projektu: Veselou a šáhnou hru s několika narážkami, která vystačí na jednu půlhodinu herního času. Kdybych měl oba projekty porovnat, řekl bych, že subAtomic byl o krapet vtipnější. Plan M je ale zase o něco delší a technicky vyspělejší. Oba pak dosahují stejného skóre.

Kdosi mi jednou vyčítal, že hru nemůžu hodnotit s přihlédnutím na okolnosti jejího vzniku. Osobně nesouhlasím. Hry jsou tady od toho, aby nás bavili a to je důvod, proč jsem tady já, Plné Hry a občas problematický systém hodnocení. Tady všechny projekty leží s čistým štítem a je pouze na samotné hře, jestli je dobrá a zábavná, ne na věcech, které k ní nijak podstatně nepřináleží. I tak ale zmíním, že Plan M byl další z projektů, které vznikly v rámci soutěže Ludum Dare. Celá hra tak vznikla do 72 hodin. Myslím, že výsledek je skutečně pěkný.