PLOiNG - pekelně těžká arkáda

Před několika dny tu byl comeback Tetrisu, tentokrát vám představujeme zajímavě pojatou variaci hry Arkanoid. Překvapí vás nejen velkým množstvím levelů a inovací, ale také velice kvalitní akcelerovanou grafikou.

Když jsem posledně připomínal přesycenost herního trhu různými variacemi Tetrisu, nikdy bych si býval nepomyslel, že se mi hned poté dostane do ruky snad milióntá variace stařičkého Arkanoida. Nerad bych ale někoho zklamal, takže si na rovinu řekněme, že PLOiNG odlišuje od Arkanoida opravdu pouze nová, 3d akcelerovaná grafika a hlavně - pekelná obtížnost.

Přestože se tvůrci alespoň náznakem pokusili vybočit ze zaběhnutého stylu "pálka, míček" (doufám, že neurazím zatvrzelé příznivce Arkanoidu), nebylo jim to příliš platné. Levely, ve kterých musíte kovovou kuličkou běhat po herní ploše a zahánět koně a osly zpět do ohrádky, která se ještě k tomu v nejnevhodnějších chvílích zavírá, nejsou nic, co bychom mohli na PLOiNGu obdivovat. Nejen, že jsou veskrze nudné a bez špetky vzrušení, ale asi po pěti neúspěšných pokusech začnete mít zlost, bušit do klávesnice, případně demolovat zařízení vašeho bytu, počítačem počínaje. Pitomí osli mají totiž pořád tendenci dostávat se dolů a ti, které jste pracně do ohrádky nasoukali, se zase snaží vehementně uprchnout.

S tradičními levely už je to o dost lepší. Možná vás sice ze začátku zaskočí absence kamenů, na které jste v Arkanoidu směrovali odraženou kuličku a posléze jejich likvidací postoupili dále, nicméně účel hry je v každém levelu nepoměrně prozaičtější. Jediné, co vám může ležet na srdci, je nenechat kuličku či spíše kouli spadnout pod spodní okraj obrazovky, všechno ostatní je vcelku nepodstatné. Kulička ovšem za posledních pár let trochu přidrzla, její pohyb se neustále zrychluje a jakmile je rozjetá na plno, je takřka nemožné ji za pomoci myši správně odpinknout. Naštěstí jsou k nám autoři hry částečně ohleduplní, a tak vám po získání každých asi 3500 bodů přibude jedna kulička "rezervní". Pokud však všechny své kuličky spotřebujete (tedy - necháte spadnout dolů), hra je nekompromisně ukončena a musíte nekonečné trápení absolvovat znovu :-).

Říkáte si asi: "Jasně, to bude snadný, dyť o nic nejde." Ovšem ve skutečnosti je tomu úplně jinak. V levelech, jejichž pořadové číslo je větší než jedna (tedy zákonitě ve druhém a ve všech vyšších levelech), se totiž vyskytují mršky kuličky dvě a nezřídkakdy i tři a více. Nejen, že je pro vás téměř neskutečně těžké je udržet v horní části monitoru při nejnižší rychlosti, ale jejich zvláštní matematicko-fyzikální model téměř popírá logiku a zaběhnuté fyzikální zákony, takže je nadlidsky obtížné předpokládat, kam kulička spadne nebo kam se odrazí. Někdy je nelogičnost hry až do očí bijící - představte si situaci, kdy kulička padá pod úhlem asi necelých 30 stupňů přímo na vámi ovládanou odrazovou plochu. Jasně, je to přeci jasné, z fyziky víme, že úhel odrazu je roven úhlu dopadu, takže se zákonitě odrazí do opačného směru. Ale ejhle, kulička chvíli váhá, který směr je jí zaslíbený a kam by se měla vydat, a následně oproti všem předpokladům putuje stejným směrem, ze kterého přilétla.

Popsaný nedostatek je ale zřejmě jediným vážnějším, takže se (naštěstí) nemáte čeho bát. Velikým lákadlem hry je velké množství různě graficky i hratelnostně vypracovaných levelů. V základním balení jich je 16, přičemž další si můžete stáhnout ze stránek autorů (v době psaní této recenze nebyla bohužel homepage hry dostupná). Každá z nich vás sice bude trápit drahnou chvíli, ale časem levely na víc určitě bodnou.

Na kvalitě grafického zpracování si dali tvůrci řádně záležet. Grafika sice působí malinko kýčovitě a 3D akcelerace amatérsky, nicměně celkově vzato bohatě převyšuje současný standard. Hodně dlouho mi bloumalo hlavou, proč mi hra nejde plynule rozjet pod Direct3D (hodnota fps se pohybovala někde kolem 0.5-2) a pak jsem přišel na to, že je nutné hru spouštět souborem SecD3D, kde je dokonce plynulejší než v softwarovém módu, který je cca 10x méně propracovaný.

No a na závěr zvuky. Ačkoliv zní odpinknutí kuličky poměrně slušně, nedá se totéž říct o ostatních zvukových projevech nejrůznějších předmětů ať už pohyblivých nebo statických. Od dobrého hodnocení mě to ale rozhodně neodradilo. I když budete pěnit, až se vám nebude dlouhou dobu dařit pokořit některý z mnoha levelů, i když PLOiNG obsahuje několik drobnějších a jednu závažnou chybu, i když je poměrně hardwarově náročný, stejně je to jedna z nejlepších variací Arkanoida, kterou jsem kdy hrál.