Kulečníkové simulace se těší mezi hráči freewarovek, ale nakonec i titulů komerčních, velké oblibě, čemuž nasvědčují čísla u počtů stažení příslušných titulů třeba zde na Plných hrách, či v tabulkách prodejnosti Games Charts a různých obchodů. Není divu – oblíbenou hospodskou zábavu je poměrně těžké se naučit, na počítači je to ale o dost jednodušší a nad snažením navíc nevisí Damokův meč v podobě roztrženého plátna, či posměchu spoluhráčů při obzvláště nepodařeném šťouchu. Těžko předpokládat, že by takto uvažovala dvojice vývojářů ze začínajícího českého týmu Progress Studio při rozhodování o námětu své první hry, a že by se proto rozhodla udělat si jméno na hraném žánru – už jen proto, že Pool 3D vlastně není kulečníkem v pravém slova smyslu a na nějaké dělání jména vzhledem k jeho rozporuplným kvalitám mohou Progressové zapomenout.
Po stažení a spuštění Pool 3D vyskočí na hráče jediná obrazovka, v níž se odehrává vše podstatné. 
Je na ní model kulečníkového stolu, tága a koulí, na který je nahlíženo z nejrůznějších pohledů, neboť se jedná o kompletně trojrozměrnou záležitost. Cílem je na co nejmenší počet šťouchů zařídit, aby se modrá koule dotkla všech šedivých a bílých. Na takové variaci na karambol by vcelku nebylo nic špatného, problém nastane ve chvíli, kdy je nastaven směr tága, mezerníkem i síla úderu, modrá koule letí vstříc první šedivé – a projde jí jako nůž máslem (a to pořádně roztaveným). Tady nepomůže nějaké vysvětlování ve stylu "ale to jsou jen duchové koulí, ty koule tam ve skutečnosti nejsou a jde jen o takový myšlenkový trénink", tohle je prostě zásadní nedostatek, který hratelnosti ubližuje skoro stejně, jako ten, který zmíním vzápětí.
Celá hra není snímána ani fixním pohledem kamery, ani pohledem volně měnitelným – snímací zařízení neustále náhodně rotuje kolem stolu a totálně tak boří jakékoliv iluze o přehlednosti. Nastavit tak tágo, aby mířilo do správného směru, je tedy úkolem, který zvládnou jen lidé s hodně dobrou prostorovou představivostí. Co tímto krokem Progress Studio sledovalo, zůstává nadále záhadou…
Pakliže se skutečně na nějakých pět či šest šťouchů podaří všechny koule z herního stolu vystrnadit, hra vypíše nemastnou neslanou hlášku a sama se ukončí, pro novou hru je nutné spustit znovu hlavní soubor. Přestože se tak podle všech informací na homepage jedná o finální verzi, působí značně nedodělaným a technicky rozporuplným dojmem. To je takový problém udělat hlavní menu a nějakou tabulku s nejlepšími výsledky?
Grafické zpracování není špatné, využívá však pouze vybarvených modelů bez textur a stínů, takže působí taktéž trochu zbytečně chudě. Hudbu ani zvukové efekty Pool 3D pro jistotu nemá vůbec.
Zatím padaly na adresu Pool 3D spíše jen samé nelichotivé přívlastky. Ale buďme spravedliví – nakonec se to nehraje vůbec špatně. Smíří-li se člověk s faktem, že hraje titul, který má mezi freewarovkami několik mnohem kvalitativně lepších konkurentů (viz například nedávno recenzovaný Pool'm'up) a přetrpí šíleně rotující kameru, může se nakonec docela slušně bavit. Přesto – doufejme, že další hry od stejných autorů, tedy Logic Puzzle 3D a Becher Race, se povedou už o poznání lépe.
