Post I.T. Shooter – dnes recenzujeme hudbu

Slavný autor neméně slavného Crayon Physics se v rámci soutěže ‚Unexperimental Shooter‘ zúčastnil snad nejoriginálnějším ospravedlněním pro hru s gigantickými pixely.

postit_02poster

Song "The Love God" od Martinibomb, který vám bude hrát do uší při hraní Post I.T. Shooter, bych i někam zařadil, jen rozumět hudbě. Pochází z alba "Wakka Chikka Wakka Chikka", což je prý (hudební) album a zároveň anglická popkulturní onomatopoetická fráze související s porny natáčenými v 70. letech, nebo tak nějak. No každopádně si ho můžete celé vygooglovat a legálně stáhnout. Už jen to, že se líbí i takovému geekovi jako mě, který si běžně rock, pop či metal užije jen v podroušeném stavu, asi něco vypovídá o jeho kvalitě. Songu, ne toho geeka.

Z nějakého důvodu ovšem Petri k "The Love God" přibalil i svůj další pokus na poli experimentálních indie art freeware her. Nevím, možná se jedná o "teleshoppingový" bonus ve stylu Horsta Fuchse, protože Post I.T. Shooter sice představuje originálně pojatou grafiku i taktičtěji pojaté střílení do protivníků, ale obecně se příliš neliší od deseti tisíc jiných freeware nebo flashových stříleček. Co dnes neustále vede freeware vývojáře k vykrádání už vykradených námětů, zřejmě navždy zůstane jednou ze záhad Arthura C. Clarka.

Celá pixelová grafika se tentokrát sestává z jakože malých post-it lepících papírků, které se odlišují od běžných pixelů v tom, že jsou trochu rozházené. Ani omylem to ale nepřipomíná klasickou ruční animaci, což zřejmě byl Petriho záměr. Pokud chcete vidět něco zajímavého s lepícími papírky, najděte si na YouTube krátký film "Post-It Love". Není ta recenze dnes nějaká přeslazená? Abych nezapomněl, Petri si i pohrál s názvem, tj. zájmeno it = zkratka IT (hahaha), a vytvořil ke hře krátký příběh o tom, že "dívka posledního IT experta zemřela a bohové mu slíbili její návrat, pokud IT expert zabije nějaká monstra". Hahaha! IT expert s přítelkyní, to se Petrimu povedlo. Každopádně, po několika minutách se Post I.T. Shooter graficky omrzí a zbude jen "The Love God" a střílení do protivníků.

Pominu-li, že celá hra se hýbe s plynulostí slona nadopovaného váliem (na okamžik jsem si nebyl jistý, není-li aktivovaný nějaký bullet-time), pak boj obsahuje nečekanou dávku taktiky! Každý z nepřátel může být zničen po palbě do jeho jádra (= bílý papírek), takže s trochou přemýšlení a správného manévrování můžete sundat monstrum několika málo výstřely. Nakonec, protivníci samotní skoro neopětují palbu a pokud už vás zasáhnou, bude to nejspíše protože jste u hry usnuli.

Dole v diskuzi možná někteří z vás budou halekat, proč u ďasa recenzujeme tyhle tuctové věci. Mno takhle, Plné hry ani zdaleka nerecenzují všechny vycházející experimentální gamety. Pouze ty, které z nějakého důvodu stojí za pozornost. Už jen kvůli "The Love God" a pěkným screenshotům je Post I.T. Shooter zajímavý, leč myslím, že svůj omezený čas na tomto světě lze strávit i méně ubíjejícími činnostmi.