Power Shooter - Japonci dobývají vesmír

Z Japonska, země, která je proslulá pečlivostí, s jakou tamní obyvatelé pracují, ať už na rýžových polích nebo třeba ve fabrikách společností obchodujících s mikrotechnologiemi, k nám teď přichází freewarovka s názvem Power Shooter, v níž jako statečný vesmírný jezdec stínáte hlavy stovkám mimozemským soků.

Přestože z dálnovýchodních krajin typu Japonska se k nám mnoho freewarových titulů nedostává, je příznačné, že většina z toho mála, které síto kvality propustí až na český web, patří žánrově k lehce retrospektivním adrenalinovým vesmírným střílečkám. Nejinak tomu je i v případě Power Shooteru - přichází k nám ze země kvalitních aut, pokročilých technologií a pracovitého plebsu, a přináší tolik hratelnost pumpujících prvků, že srdce každého náruživého pařana musí zaplesat. Podívejme se ale "darovanému koni" pořádně na zoubky.

Tak předně - idea, námět ani zpracování hry nejsou původní - tvůrci si je vypůjčili z řady starších klasik obdobného typu. Pozitivní na tom je, že všechny tři atributy již stihl prověřit čas a nejsou tak známým holubem na střeše a dokonce ani ošklivým vrabcem v hrsti. Hlavní důraz byl tentokrát kladen na rychlost a tempo, což se pak podepsalo i na pestrosti a počtu jednotlivých nepřátelských poletuch. Už od samého začátku, krátce poté, co jste vymrštěni z domovské základny, se na vás vrhají stovky slabých nepřátel a pokoušejí získat další skalp do sbírky. Vy jim něco takového samozřejmě nedarujete a tak se schyluje k souboji.

Stíhačka sama o sobě by nám ostatně asi byla málo co platná, kdyby nebyla vybavena zbraněmi a střelivem. Lépe řečeno, jen zbraněmi, jelikož na střelivo se tu ehm, jaksi nehraje. Proto prozřetelní tvůrci vašemu vesmírnému korábu dali do vínku rovnou dvojici základních zbraní - jednu jednochou, která jen bez přestání kropí vše, co se nachází před ní, a jednu kombinovanou, která slučuje účinnost zmíněné jednoduché a rozbíhavý směr vystřelených paprsků připomínající kužel vyvolaný ve tmě rozsvícenou baterkou.

Množství nepřátel, kteří se v proudech ženou vstříc hlavni vašeho kanónu, je opravdu požehnané. Mezi několika dolišnými typy lze najít jak rozměrově malé "pěšáky", kteří se na vás hrnou v leckdy neskutečně vysokém počtu a doufají, že uděláte osudovou chybu, tak obří lodě, kterým schází už jen krůček, aby mohly nahradit závěrečné bossy jednotlivých úrovní. Pestrost a variabilnost nepřátel ale během hraní stoprocentně nestihnete vnímat - rytmu hry je totiž třeba se poddat úplně a bez výjimky.

Druhou hlavní "featurkou" Power Shootera je složitý systém přidělování bodů a následná tvorba žebříčku hráčů s nejlepším ohodnocením. Narozdíl od jiných příbuzných her navíc v právě a jen této zjistíte částku o níž bylo vaše konto obohaceno už podle výbuchu, který ona čísla přivolává a který poměrně přesně charakterizuje typ, velikost a důležitost stíhačky, kterou jste za pomoci svých bleskurychlých reflexů právě poslali do hlubin pekelných. Hratelnosti sice na kvalitě lehce ubírá poněkud problematické ovládání (šipky + klávesy X a Z), ale i tak si nejpodstatnější činitel každé freewarovky zachovává svá pozitiva a celkově vychyluje hodnocení hry směrem k plusu.

Po stránce technického zpracování patří Power Shooter spíš ke zdařilému průměru. Ne, že bych jeho grafiku chtěl jakkoli významně hanit, nicméně nemůžeme čekat zázraky, pokud jen samotná instalačka nezabírá ani půl druhého megabytu. V pozadí hry, menu a vůbec všeho ostatního by měla pohrávat MIDI muzika (zdůrazňuji slůvko MĚLA, protože v mém případě například hra nevyplodila ani slovo). Jako velmi povedené hodnotím závěrečné bossy symbolizující každou skončenou misi a nelze zapomenout ani na sympatické animace střel a výbuchů. Škoda je, že si tvůrci se svým dílkem nedali ještě trochu práce navíc a neobohatili jej alespoň o akcelerované efekty či vyšší grafické rozlišení - hráči by podobné rozhodnutí jistě vřele přivítali.

Pozn. instalační soubor je ve formátu .lzh, který dokáže rozpackovat většina klasického archivačního softwaru (WinZip, WinRar apod.)