Rok se s rokem sešel, změnila se číslice v jeho aktuálním označení a my jen můžeme očekávat, co nám přinese dobrého i zlého.
Doufejme tedy, že se na nás budou valit jen samé kladné věci a že důvodů k pesimismu, smutku a chmurám bude jen málo.
Doufejme také, že se letos bude rojit mnohem více her ve všech oblastech než se objevilo v roce předcházejícím a že mezi nimi bude i hodně textovek. Dle mého názoru by textových games letos opravdu mohlo vyjít poměrně dost. Jednak je vydání mnoha z nich ohlášeno právě na letopočet 2005 a jednak k tomu mohou přispět i další okolnosti. V minulém díle našeho seriálu o textovkách jsem se například zmínil o znovuožití webu pro příznivce tohoto okrajového herního žánru - Textovkářův ráj, ten může být právě jedním z důvodů proč by mohlo vyjít alespoň o pár textovek více. Už třeba jen proto, že je na nich nabízeno mnoho editorů i námětů pro případné budoucí autory text-games. Navíc letos má vyjít i očekávaný TGE od
Lushlife Software na který se všichni těšíme.
I stálice v podobě sérií textových her by letos měli získat své pokračovatele. Mám tím na mysli zejména produkty
Kapr Softwaru Davida Havlíčka - Fuckstory a Nostalgia. I když hru "Fuckstory 4: Fuckulta" bude mít tentokrát na svědomí povídkář The Pretender a ne programátor, webdesigner, povídkář, textař, žonglér a příznivce rockové muziky, cirkusů a varieté Havlíček, tak o pokračování půjde a navíc, dle zjištěných informací, by dokonce mělo obsahovat mnoho inovací včetně vlastního nového a speciálně pro hru vyvíjeného Windows enginu. Ten bude mít na svědomí koncem minulého léta založené vývojové uskupení
XAGA a možná by v budoucnosti mohlo posloužit i jiným autorům.
Dále je vyvíjeno pokračování flashové textovky One Minute in Life: Assassin, kde v roli nájemného vraha budete opět připravovat nevinné i vinné o jejich životy.
Kromě pokračování se v roce 2005 můžeme těšit, jak jsem již výše uvedl, i na nové věci - jako třeba na vampýristickou textovku Elisabeth od tříčlenného teamu Endeco Games, která by mohla padnout do noty především vyznavačům gotické subkultury. Autorům během tvorby, dle jejich slov, vydatně pomáhá poslech jihlavské gothic-rockové kapely XIII. století, která jistě nemá k tématu Drakulova světa daleko. Oficiální stránky kapely najdete na
http://home.internet.cz/maffet/www/xiii_stoleti/enter.htm.
Já osobně se na Elisabeth těším více než dost.
Interview - Petr Kain
Vyšla opravená verze oblíbeného Friga, což je parodie na Tolkienova Hobita, která se odehrává ve světě "bobitů"... rozhovor s autorem Friga - Petrem Kainem vám předkládáme na následujících řádcích.
Kdy, proč a jak jsi se dostal k programování?
Když jsem kdysi dostal svůj první počítač, tak mě postupně mnohem víc než samotné hraní her začalo zajímat, jak to vlastně funguje, a chtěl jsem si sám něco naprogramovat. Naučil jsem se BASIC a Pascal, něco jednoduchého bych svedl i ve "strojáku". Pokud jde o programování, pak jsem ryzím amatérem, "profesně" se
profiluji úplně jiným směrem.
Kdy jsi vytvořil svojí první hru a co to bylo?
Pokud si dobře vzpomínám, tak to byly takové primitivní závody formulek. Myslím, že to nikdy nikdo nehrál, a ani já bych si to asi nikdy dobrovolně nezahrál. :-)
Jaký je tvůj vztah k ZX Spectru?
Vztah ke Speccy? Byl to můj úplně první počítač a i když jsem ho dostal v době, kdy už byly osmibiťáky de facto mrtvou záležitostí, tak faktem je, že k prvnímu počítači má člověk nadosmrti naprosto výjimečný vztah, asi jako k úplně první holce. Ještě si dovolím parafrázovat jednoho spisovatele, od kterého jsem kromě samotných názvů knih, nic nečetl: "Všechno, co kdy stálo za to hrát, jste si mohli zahrát už na Speccy." No možná až na NHL... Hm... Možná ještě pár věcí by se našlo... ;-) Mno ale takový "Match Day II" strčí celou sérii FIFA do kapsy! :-)
Na kterou ze svých her jsi nejvíce pyšný a proč?
Takhle jsem k tomu nikdy nepřistupoval. Myslím si s vrozenou skromností (heh), že v každé je obsažen alespoň jeden takový ten "hvězdný okamžik", ale že v každé je i nějaká ta "hlušina". Svým způsobem jsem pyšný na každou hru, kterou dotáhnu až dokonce, což rozhodně nebude ani polovina z toho, co jsem kdy zkoušel dělat.
Jak dlouho ti trvá tvorba jedné textovky?
Čistý čas nedokáži vůbec odhadnout. Někdy třeba na hře nedělám tři neděle a když se k tomu pak dostanu, tak u toho vydržím sedět maximálně pár hodin...
Chtěl si s tvorbou textovek skončit, ve Frigu jsi psal, že jde o poslední tvůj textovkářský počín, ale není tomu tak. Co tě donutilo rozhodnutí změnit?
Myslím, že to bylo rozhodnutí učiněné v takové radostné euforii z toho, že Textovkářův ráj po dlouhé době stagnace zase ožil, ale možná jsem jen něco špatného snědl nebo vypil... :-)
O čem bude tvá hra Bastard?
Pokud se mi tu hru podaří dokončit, tak by to měla být taková malá variace na Leisure Suit Larry. V podstatě bude úkolem hráče "svést" několik postav opačného pohlaví, přičemž postupy k tomu vedoucí by v návaznosti na zamýšlený název hry neměly být zrovna dvakrát počestné.
Budeš možná pracovat na třetím díle Krále Jistera od Buffyho, jak je to možné?
S největší pravděpodobností, rovnající se prakticky jistotě, nebudu. Buffy sice před časem na Textovkářově ráji hledal někoho, kdo by de facto z jeho hotových textů udělal hru, a je pravdou, že jsem na to v té době reagoval. Rovněž je ovšem pravdou, že on na mou nabídku případné spolupráce nereflektoval, a i kdyby ano, tak stejně budu mít dost co dělat, abych dokončil hru vlastní.
Která textovka, kromě tvé, tě nejvíce zaujala?
Z českých textovek mě zaujaly zejména Indiana Jones III, Masakr v Shallow Grave, Výprava za knihou šíleného Valy. Líbilo se mi i pár textovek v angličtině, které jsem zkoušel hrát, ale na názvy si již nevzpomínám.
Jaký máš názor na Tolkiena a jeho tvorbu? Proč jsi se rozhodl parodovat právě jeho Hobita?
Pokud jde o Tolkiena, nechci to nějak konkrétně rozpitvávat, ale řeknu to asi takhle: Líbí se mi, ale šáhnu raději po Sapkowském (pokud se omezíme na fantasy). Hobita mám rád a přišel mi na mysl bezprostředně, jinou alternativu jsem prostě vůbec neřešil.
V čem své text-gamesy děláš?
Maximum práce, což je vlastní psaní textů, dělám ve svém oblíbeném textovém editoru 602Text. Ve Frigovi je cca 170 kB textu, což by už skoro vydalo na novelu. Naprogramováno je to samozřejmě v Pascalu.
Myslíš si, že textovky by už neměli existovat?
Myslím si, že v téhle věci se žádné hodnotící soudy vynášet nedají. Textovky tu prostě ještě stále jsou a lidé je ještě stále hrají a tvoří.
Co by jsi vzkázal našim čtenářům?
Chtěl bych všechny povzbudit, aby nejen hry hráli, ale aby si i zkusili něco sami vytvořit. Třeba jen něco jednoduchého jako hada, bludiště, raketky nebo klikací gamebook. Ten pocit z toho, že člověk dokáže něco sám vytvořit, opravdu stojí za to. A úplně nejlépe udělají, když vytvoří vlastní plnohodnotnou textovku! :-) No a pokud by třeba někdo chtěl se mnou spolupracovat na Bastardovi, tak ať se ozve...
Textovkářská soutěž
Jak se lze dočíst na stránkách týmu Lushlife Software, chystá se rychlosoutěž o nejlepší textovku pro rok 2005, kterou bude pořádat právě Lushlife Software společně se serverem Textovky.cz
Cituji teď jejich slova:
"Hotová dílá budou posuzovány ve třech kategoriích:
1) nejlepší scénář, 2) nejlepší zpracování a finálně za 3) zlatý hřeb: TEXTOVKA ROKU 2005. Jednoduše se tak i může stát, že jeden titul vyhraje kategorie všechny tři, ale spíše s takovou variantou nepočítáme. Forma hlasování bude brzy upřesněna, jisté je však to, že podporu celého hlasovacího systému zajistí Buffy, webmaster textovek.
Co se cen týče, rozhodně bude o co hrát. Například tričko Knight of Darkness nebo Textařův ráj. Předběžně počítáme i se spoluúčastí herních serverů, takže nevylučujeme herní titul v nabídce cen. Akce by měla být spuštěna koncem ledna."
Knight of Darkness (Lushlife Software)
Série Knight of Darkness má už přes tisíc příznivců. Ke dni 30. 11. 2004 byl počet respondentů na mail Lushlife Softwaru 1004 (a všichni z nich reagovali na KOD).
Jak sami vývojáři píší - "Je sice pravděpodobné, že někteří uživatelé nám psali ze dvou či více svých adres, ale ti byli kráceni i podle podpisů (pokud se podepsali celým jménem)."
Interview - Pretender
Píšeš především povídky, jak jsi se dostal k tvorbě Fuckstory 4?
Vlastně jako slepej k houslím. Myslím si, že bych to měl vzít ale trochu podrobněji. Problém je v tom, že nedokážu napsat skoro vůbec nic jednoduše a zbytečně to rozvádím až do těch nejmenších detailů, ale pokusím se.
Ve smyslu slova psát – jakožto koníček jsem začal koncem roku 2003. To mi bylo 18 a já jsem byl tehdy prvním rokem na české střední škole, abych si dodělal maturitu po studiu v zahraničí. Vzhledem k tomu, že studium v České republice je „poněkud“ jiného ražení, než v jiných státech Evropské unie, dostalo se mi náhle nepřeberné množství volného času a také nápadů, které jsem potřeboval nějakým způsobem realizovat a ventilovat. Tím samozřejmě nechci říct, že jsem od samého začátku myslel na sérii Středních nápravných. Samotný prapočátek a tedy i můj debut byla totiž Dogma. Tu jsem měl tuším rozepsanou z poloviny, když za mnou přišel učitel němčiny, jestli bych prý „nechtěl udělat něco pro školu…“. Zanedlouho po tomto rozhovoru Dogma reprezentovala v SOČce (Středoškolská odborná činnost), kde se umístila na třetím místě v okresním kole. Samotná Dogma je v určitém slova smyslu dost temná a tudíž se do ní nedal humor příliš protlačit, takže se časem v hlavě začaly kupit nápady, které často překvapovaly i mne samotného. Teď už mluvím o Střední nápravné, která vznikla především díky aroganci některých pedagogů a četným námětům mých spolužáků. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat, přestože vyšla ve WinCheatru (www.cheater.cz) pouze zkrácená verze. A tak jsem se okamžitě po dopsání prvního dílu pustil do volného pokračování. Když se pak přátelé dozvěděli, o čem že druhý díl vlastně bude, začali se děsit i oni. Zde se už totiž neopírám jen do školství samotného, nýbrž i do situací všedního dne jako například: Exploze jaderné elektrárny, šachování na postu ministra zdravotnictví, potopení Titanicu, havárie vzducholodi Hindenburg, stoletá povodeň v Praze, bulvární plátky či hromadná migrace pokémonů a východoasijských prodavačů zaručeně pravého zboží. Střední nápravnou vol.:2 píšu vlastně už půl roku a ještě není hotová. (toto jest odpověď na častou otázky typu „Tak co, nějak dlouho ti to trvá ne?“) Největším důvodem je asi rozsáhlost, která je už teď 6x delší, než první díl (172 A4 stran ve fontu Tanoma12) – a to mi do ukončení schází ještě zhruba třetina. Pak se také ale občas dostaví takový malý syndrom vyhoření (zejména teď po svátcích), kdy nejsem k danému tématu schopen napsat ani řádku a pouštím se do věcí nových. Ty hotové dvě třetiny si můžete stáhnout ze serveru www.ftipy.wz.cz kam byla beta verze uložena a já tímto klanu Havlíčků srdečně děkuji. Nesestříhaný první díl můžete získat při troše štěstí u mne na e-mailové adrese the_pretender@post.cz.
No a tímto se pomale dostáváme k FuckStory4. Začátkem školního roku jsem uveřejnil beta verzi SN2 a tak nějak celkem náhodou jsem si všimnul jména David Havlíček v hlavičce stránky. Došlo mi až po několika dnech, komu že toto jméno patří. Slovo dalo slovo a já se stal budoucím tvůrcem Fuckstory. Na čtvrtém pokračování budu pracovat zřejmě až o prázdninách. Myslím, že teď před maturitou by toho bylo trochu moc. Jestli vše půjde podle plánu, měla by Fuckstory4: Fuckulta spatřit světlo světa v září, maximálně v prosinci 2005. Podle ohlasů pak ještě napíšu pátý díl, který bude mít zřejmě název Fuckstory5: Student fucktory (továrna na studenty), kde se na školu podíváte z trochu jiného úhlu pohledu. V opačném případě předám štafetu někomu jinému. Byla by přece jen škoda, kdyby Fuckstory zanikla pouze po čtvrtém díle.
Bude hlavním hrdinou opět Čeněk, změní se nějak po své psychické stránce?
Osobně si myslím, že Fuckstory bez Čeňka by byla jako ryba bez vody. Dohrál jsem celkem úspěšně všechny tři předchozí díly a můžu s klidným srdcem prohlásit, že příběhy Čeňka nejsou pro vás, ale především o vás. Čeněk se i přesto (nebo právě proto) o něco málo změní – ani ne po stránce psychické, ale především po té stránce tělesné. Jinak nemám v plánu Čeňkovu psychiku nějakým způsobem měnit. Je důležité uvědomit si, že Čeněk není moje postava a vtisknout ji převratné a úplně nové vlastnosti by mohlo této úspěšné textové hře doslova zlomit vaz.
Kde se bude Fuckstory 4 odehrávat a proč?
Čeňkovi se z nějakého důvodu podařilo úspěšně dokončit gymnázium a rozhlíží se, kam by se vrtl. Pracovat se mu totiž moc nechce. Až jednou při poslouchání rádia uslyší reklamu Student Agency, která nabízí studium v zahraničí. Jedinou podmínkou je složit na prkno dostatečnou hotovost a Čenda může letět na americkou pedagogickou fakultu slovanských národů. Peníze nakonec získá tak, že prodá svůj starý počítač do technického muzea v Praze, čímž si vydělá na cestu a dokonce mu zbudou i peníze na nějaké to kapesné a nový počítač. Takto se tedy Čenda se stipendiem za nadměrné fyzické výkony vydává do Ameriky – země demokracie a svobody. Aby zapadnul do zdejší společnosti, musí však provést několik drobných změn… Především dentálních. Díky přehnanému čištění zubů pilníkem totiž přišel o chrup a tak poprvé v životě navštíví zubaře v nechvalně proslulém městě Silicon Valley, kde mu namontují zuby nové – porcelánové. No a když už je jednou tady, nechá si naimplantovat i nějaké ty silikonové serepetičky aby se holkám líbil. To ještě netuší, že se za ním budou krom slečen otáčet i důchodkyně a že se zanedlouho do tohoto městečka znovu vrátí. Prostě a jednoduše řečeno – kdo se někdy podíval na Střední nápravnou, ví zhruba co může ode mne očekávat.
Seznámí se hlavní hrdina opět s nějakou pěknou slečnou?
A dokážete si představit Silicon Valley bez pěkných slečen? Ne, teď vážně. Proč chodí většina lidí na plastiku? Protože se cítí být se svým tělem nějakým způsobem nespokojeni. To rozděluje tyto lidi na dva tábory. Ty, co už mají zákroky za sebou a ty, co na ně teprve čekají. Jmenujme například ošklivou Čendovu děkanku, která zatoužila po nových prsech a tak uspořádá pro Čeňkovu třídu výlet do Silicon Valley. Právě ona děkanka bude největší bestií ve hře. Zatímco Čeněk se pokouší ukořistit nějakou tu pěknou kost, děkanka (u které se počítá věk řádově na stovky let a lze proto odhadovat, že je to státem chráněná památka) se pokouší ukořistit Čeňka. Ona děkanka už před lety ztratila poslední pudy sebezáchovy a několikrát se dokonce pokoušela o sebevraždu, avšak nikdy se jí to nepodařilo. Ani poslední pokus neskončil zdarem. Kolegyně jí poradily, aby se střelila tři palce pod levé prso a nakonec ji přijali na ÁRO s čistým průstřelem kolena. Více vám zatím neprozradím. Mám několik verzí, kterými by se mohl příběh ubírat, ale nechci zbytečně vydat do éteru nějakou kachnu.
Snad bych jen mohl ještě požádat čtenáře serveru www.plnehry.cz aby zasílali návrhy jmen, postav a charakterů na moji adresu. Prozatím hledám inspiraci pro děkanku a pro onu slečnu (či slečny), kterou si hodlá Čeněk nabrnknout, a potom ještě některé charaktery postav, které bych případně do hry zapracoval.
Jaké další postavy ve hře plánuješ?
Postav by mělo být ve hře opravdu nepřeberné množství. Mezi ně budu jmenovat například: Prselu Anderson (která si soustavně zvětšuje, zmenšuje, zvětšuje, zvětšuje a potom zase zmenšuje svá prsa), Michaela Jackesona (kterému upadl nos), Billa Klingona (který se chce po plastice obličeje přejmenovat na Clintona a atakovat prezidentský post v Bílém domě), Halinu Pawlovskou (která přišla na liposupci) či Petru Buzkovou (která si nedopatřením přišlápla vnadu a hodlá si ji nechat přišít zpátky).
Bude Fuckstory 4 rozsáhlešjí než předchozí díly? Bude se příběh více větvit?
Ano, předpokládám, že Fuckstory bude o něco málo rozsáhlejší, než předchozí díly a že ji bude možno ukončit asi třemi rozdílnými způsoby.
Která vylepšení ještě ve hře plánuješ?
Jo, tak to je asi jediná věc, která tak úplně nezáleží na mne. Vzhledem k tomu, že jsem počítačový samouk a učím se systémem pokus - omyl, nedá se prozatím o nějakých softwarových vylepšeních vůbec mluvit. Před lety jsem se sice pokoušel sám programovat, ale nedopadlo to nijak valně. Vše tedy záleží na samotném tvůrci hry Davidu Havlíčkovi, který mi pošle zdroják, ve kterém budu psát.
Fuckstory se vždycky odehrávalo i ve školních ústavech všeho druhu. Co ti na škole vadí a co nevadí?
Co mi vadí je především odměřenost a samolibost některých učitelů. Na druhou stranu jde s některými zase bez větších problémů vyjít, což činí ve školství zajímavý kontrast protikladů. Útěchou pak může být například to, že školství v Čechách se zase tak moc neliší od výuky jinde (tedy pokud já vím).
Jaký je tvůj vztah ke vzdělávání a českému školnímu systému?
Vzdělání pro mne znamená naučit se to, co člověk bude ve svém životě potřebovat. Do tohoto bodu se vzděláváním souhlasím. Ale ať mi někdo zkusí vysvětlit, k čemu mi bude v životě nějaké počítání diagramů, vektorů a parametrů přímek. Pak jsou tu ale také věci, které se mi upřímně opravdu zamlouvají. Například psaní slohovek, kdy ve třídě prakticky vždy vyvolám vlnu neřízeného zděšení, protože se slohové práce známkují přímo úměrně k ostatním.
Nemyslíš si, že někteří lidé by se více naučili sami doma a že by pro ně bylo lepší chodit jen na přezkoušení?
Jistěže ano.
Co děláš pokud nesedíš u PC?
Ztrácím čas ve škole, skáču okolo svého zrekonstruovaného Žigula (kvalita fotek nic moc. Jsou z telefonu), zajdu s přáteli na pivko. Potom ještě sem tam zajedu do práce, aby si študent něco přivydělal. Mám-li být k sobě ale upřímný, myslím si osobně, že u počítače trávím více času, než je zdrávo.
Který vtip tě v poslední době nejvíce rozesmál?
Pokud si dobře vzpomínám, bylo to ohlášení termínu pololetní písemné práce z matematiky. Jinak to byl asi tento:
Přijde Pepíček ke gynekologovi a říká mu: "Pane doktore já bych strašně chtěl mít bratříčka…"
Doktor se na něho trochu nedůvěřivě podívá, ale nakonec mu dá malou lahvičku s nějakými modrými prášky. "Ráno dej jeden prášek tatínkovi do kafe." Povídá a vystrčí Pepíčka ze dveří ven. „Pak dej vědět.“
Pepíček jde domů a přemýšlí, co by se asi stalo, kdyby mu tam nasypal prášky všechny... No, a ráno to tak samozřejmě taky udělá.
Když jde příští měsíc ke gynekologovi znovu, ptá se ho nedočkavě doktor jak to dopadlo a Pepíček odpoví: "Máma těhotná, ségra taky v tom, já si nesednu a pes nemůže do schodů."
Co by jsi vzkázal našim čtenářům?
Přemek Podlaha prý s oblibou říká, že „I krtek se může chlubit tím, že udělal díru do světa.“ Člověk by se ale neměl zase příliš podceňovat. Každý je jedinečný a neměl by věřit ničemu a nikomu, kdo říká, že tomu tak není.
A na závěr
Vyvíjíte-li nějakou textovou hru, případně nějaký speciální editor nebo jiný nástroj vhodný k tvorbě textovek, určitě se ozvěte na můj e-mail
l.havlicek@centrum.cz a třeba již příště se zde budete moci dočíst o své tvorbě.
9. února 2005 12:00
