Kvalita většiny remakeů z dob osmibitů je dost pochybná. Převažují hry s (pamětníky snad neurazím) odpuzující grafikou, nepochopitelným ovládáním a ubohou hratelností. Částečně je to chyba jejich tvůrců, částečně za to může zmlsanost našeho gigahertzového věku. Ať tak či onak, Push-Push Penguin do této skupiny nepatří. Jelikož Segový originál jménem Pengo zmizel v propadlišti času, nelze posoudit nakolik zapracovala ruka přeprogramátorova a jaké byly kvality originálu. Jednoznačné je, že výsledek je podařený.
Základní myšlenka hry vypadá jako kříženec Bombera a Sokobana. To celé v polárních krajích. O co tedy jde? Celá hra je rozdělena na levely a vy, v roli malého, několikapixelového, přesto však roztomilého tučňáka, procházíte bludištěm ledových kvádrů a vyhýbáte se rozličným potvorákům. Pokud některý z nich na vás sáhne, zratíte život. Aby nebyl poměr sil nevyvážený, můžete do libovolné ledové kostky šťouchnout. Ona pak pojede, dokud nenarazí. Pokud cestou potká potvůrku, vezme jí sebou. Tvorů žijících v krajině věčného sněhu a ledu je vícero druhů a na každého působí pohybující se kus ledu jinak. Například běžný sněžný troll se (v rámci možností stařičké grafiky) zatváří rozmáčkle, spolu s kusem ledu dojede k nejbližší zarážce a tam zmizí do říše mrtvých. Naopak chobotnice (růžová !wow!) snáší kolize lépe. Ledová kostka jí pouze uvězní a pokud nejste pohotoví, brzy se z ledového objetí vyprostí. Pro její konečné zničení musíte kvádr ve kterém je uvězněna rozkousat. Ledové kusy můžete ničit i normálně, a tak si zkracovat cestu. Problém je, že to dělají i vaši nepřátelé. Celou hrou vás provází skóre. Cílem je dosáhnout co nejvyššího. Cenné body získáváte rozličnými způsoby. Můžete například sbírat různé předměty objevující se v bludišti, nebo v pozdějších levelech osvobozovat ledové duchy. Jelikož do další úrovně postupujete, když jsou všechny potvory zlikvidovány, je taktické si jednoho trolla vždy šetřit a čekat na objevující se bonusy. Těmi mohou být i životy nebo powerupy. Na duhou stranu za rychlé dokončení levelu dostanete také něco k dobru.
Grafika pochází z dob minulých a proto nelze očekávat zázraky, roztomilost jaká je obsažena v těch několika pixelech by také málokdo čekal. Hra je svým způsobem hezká. Muzika je veselá a rychlá jednodušší melodie v kvalitě midi, zato zvuky jsou čistokrevná Sega. Ale hratelnost je vynikající. Obtížnost není přehnaná, každý level je jiný než ten předchozí a navíc před několika prvními čeká hráče názorná ukázka základních postupů k likvidaci toho či onoho. Push-Push Penguin je jasnou volbou pro milovníky malých her.
- středa 2. února 2005