Český Quadrax X opět zvedá laťku obtížnosti z předchozích dílů

Quadrax X má novou vizáž a několik nových herních prvků. Co je ale nejdůležitější, představuje sadu devadesáti nových výzev, které jsou snad ještě o trošičku obtížnější, než ty v šíleně náročném osmém dílu. Pro někoho tak představuje peklo, pro jiného takové menší Vánoce.

O sérii Quadrax se tvrdí, že jde o jednu z nejnáročnějších puzzle her. Hráči, kteří ji zkusí, tomu většinou brzy uvěří. Že nejde jen o planý výrok si můžete vyzkoušet i vy v novém, již desátém dílu. Ten na první pohled sérii nepřináší žádnou revoluci. Místo toho ale přichází s dalšími desítkami úrovní, pár zajímavými vylepšeními a především děsuplnou obtížností, díky které mnozí nepřekonají ani první level.

Série Quadrax, která svůj původ odvozuje od, kdysi v dávných devadesátých letech slovenským Cauldronem vydaného prvního dílu, se v současnosti dostává na číslovku deset. Rozhodně ušla kus cesty, to je pravda. Vůbec to na ní ale nemusí být na první pohled patrné. Již to ovšem dávno není komerční hra, se současnou verzí přešla do nového enginu a snaží se obnovit zájem hráčů o klasické, obtížné logické hry. To je jí jenom ke cti.

V každém případě je ale cítit, že Quadrax je jednou z nejkonzervativnějších sérií a tak se novinky v desátém díle nemusí ihned projevit. Nejvíce patrné jsou změny spojené s přechodem na jiný herní engine, tedy změny technické.

Engine umožňuje ostřejší textury, mnohem vyšší rozlišení, obecně pestřejší animace prostředí, více fází animace postaviček a jen tak mimochodem bezproblémový chod na libovolném moderním stroji schopném zvládnout běžný .exe soubor.

Co se týče herních principů, právě tam je Quadrax konzervativní. Stále ovládáme tři barevné postavičky, které si musí poradit s různými problémy ve 2D prostředí, kooperují a navzájem se udržují při životě. Většina prvků úrovní je stejná jako v předchozích dílech. Kamenné kvádry, výtahy, páčky, žebříky a podobně. Vyloženě nová (pokud jsem si stačil všimnout) jsou např. lana, přes která může postavička přecházet.

V čem je desátý díl skutečně „speciální“, je obtížnost. Zní to neuvěřitelně, ale nějakým kouzlem se podařilo už tak extrémní náročnost z dílu osmého vyšroubovat ještě o malinko výše (pomohlo tomu i přidání nových prvků do prostředí) a tak se Quadrax X může znova ohánět nálepkou „nejobtížnější logická hra na světě“. Mozkové závity dostávají zabrat a procento hráčů, kteří nebudou schopni projít ani první úrovní je až děsivě vysoké. Dohledat si to můžete ve vylepšených on-line statistikách.

Skupina hráčů, na kterou Quadrax X cílí je velice omezená. Pokud patříte k fanouškům předchozích dílů (nebo jste dokonce nějaký dohráli a pak máte můj obdiv), tak je pro vás desítka cosi jako sympatickým starým známým. Oprášil se, prodělal facelifting a vypadá trochu víc k světu, ale ničím vás nepřekvapí (a tudíž ani nezaskočí v negativním smyslu slova).

Pokud vás naopak na nějaké krutopřísné hlavolamy neužije a k žádnému z Quadraxů jste předtím „nepřičuchli“, tak budete jen nechápavě kroutit hlavou nad tím, jak může dneska někdo považovat toto mučení za kvalitně strávený čas u počítačové hry. Ať už patříte kamkoliv, procentuální hodnocení berte prosím s rezervou.

Ačkoliv Quadrax X můžete stahovat pomocí tlačítka nahoře, velmi doporučuji projít si také oficiální stránky hry. Najdete zde nejen zajímavý vývojářský deník a tunu informací, ale také užitečný návod, co která věc v Quadraxu dělá. (Což se vám bude hodit, věřte mi.)