Slátaniny dvou oblíbených klasik nejsou poslední dobou nikterak ojedinělým jevem. Pong s Arkanoidem, Pong s tetrisem a mohli bychom pokračovat dále a dále. R.A.M: Saving TPS je dalším přírůstkem do této kategorie, přičemž na paškál si vzala oblíbeného Hada a ještě známějšího Packmana. Jak to všechno dopadlo se dozvíme mimo jiné na výsledkové listině Caiman Total Pack soutěže, pro níž je hra určena, nicméně pojďme si hru společně podrobněji rozebrat. Jedním z hlavních kladů R.A.M. je množství levelů ro
zčleněných do celé řady pomalu se odemykajících lokací, které dohromady nabízejí dlouhodobou zábavu – s tím však nedílně souvisí jedna otázka. Dokážete u hry tak dlouhou dobu vydržet? Odpověď pak není vůbec jednoduchá.
R.A.M: Saving TPS na pevní pohled nevypadá ani jako Had, ani jako Packman. Okamžitě se totiž ocitáme v černobílém prostředí, kde se nesetkáváme s klasickým bludištěm s tenkými chodbami, jako jsme zvyklí z Pacmana. Nějaké ty stěny zde opravdu jsou, je jich ale podstatně méně a navíc jsou daleko od sebe, čímž budete mít na první pohled zjednodušený úkol. Na druhou stranu je ovšem třeba pamatovat, že pod ovládání se vám tentokráte dostává had, j
ež postupně nabírá délku. Zpočátku tedy řídíte jen kulatou hlavičku s krátkým modrým ocáskem. Ten s narůstajícím počtem pozřených puntíků začne narůstat. A právě pojídání bílých teček bude hlavní herní náplní. Ty jsou rovnoměrně rozmístěny po celé obrazovce a poté, co je všechny sesbíráte je navíc třeba dorazit k modrému čtverci, sloužícímu jako exit a v průběhu hry také místo vhodné pro úschovu sebe samotného.
Pokud je třeba na této hře něco zkritizovat, pak se mi zrovna příliš nezamlouval samotný spád hry. Po odehrání několika málo levelů jsem hru neprodleně vypnula díky neúměrně dlouhému času, který je nutný strávit nad jedním levelem. Než se totiž váš had doplzí ke všem puntíkům, stihnete hru odinstalovat a nainstalovat několik jiných, lepších. I přes to ale stojí tento zajímavý projekt za vyzkoušení.
