Obrázky a prvních několik minut ve hře byly ve znamení naprostého zmatku a nepochopení. Na první pohled může herní prostor v Rainbrow zpracovaný působit dojmem nějakého originálního Tetris klonu. I od toho má ale ve skutečnosti hra vcelku daleko.
Principy Rainbrow jsou založeny na míchání barev. To ale rozhodně neznamená, že tato oblíbená činnost dětí předškolního a školního věku nemůže bavit i odrostlejší pařany. Ba právě naopak, v případě Rainbrow bych řekla že je určená spíše jim. Základem je tedy tabulka umístěná vlevo nahoře, jež je takovým záchytným bodem pro ty, kdo si nejsou jistí tím, co vznikne po spojení třeba žluté a zelené.
Míchání barev pak neprobíhá přes nějakou paletu, nýbrž spíše takový bouřkový mrak rozdělený na dvě poloviny. Ty jsou na sobě nezávislé, tudíž můžete prakticky v jednu chvíli disponovat dvěma různými barvami na jednou, což se bude hodit zejména v pokročilejších fázích.náramně hodit. Barvy do svého mráčku získáváte díky padajícím kapkám z nebe. Ty je třeba zachytit a buď počkat na hybějící příměs nebo rovnou obratem seslat k zemi, resp hracím kostkám rozličné barvy. Ty se nachází jak v odstínech základních, které není třeba míchat, tak i v těch rozšířených. Poté co barvu do mraku zachytíte, přesunete se nad kostičku stejné barvy a následně zmáčknete levé nebo pravé tlačítko myši v závislosti na tom, kterou stranu mraku hodláte vypustit. Ten se zpátky odbarví na základní barvu, upustí barevnou kapičku a ta v případě, že dopadne na stejnobarevnou kostku, tak ji zničí. Jednoduché, nápadité a především neskonale zábavné – a to je přeci to, co od her vyžadujeme především. A tak je třeba Rainbrow všem milovníkům originality rozhodně doporučit. V porovnání s recenzovaným Well, I never! to byl pro mně minimálně o třídu zábavnější počin. A teď mě omluvte, jdu pokořit své nejlepší skóre.