Ta je vlastně jediným herním prostředím a pokud vám to připadá trochu málo, máte částečně pravdu. Něco méně temného na střídačku by rozhodně prospělo, ono zde totiž strávíte poměrně dostatek času navzdory tomu, že na vás čeká jediná mise. V hlubokém lese bude nutné najít jakýsi kemp, kde na vás čeká několik zajatců. Ty hrdinně vysekáte nožem a pěkně odvedete k helikoptéře. Teprve tak jsou v bezpečí. Přesto je nutné vrátit se pro zbytek zajatých, přičemž bránit se a střílet můžete i přímo v helikoptéře, zde jste ale omezeni možností použít pouze jeden typ zbraně.
A typů zbraní zde bude hned několik. Začínáte vlastně jen se dvěma, přičemž první jsou vrhací nože, druhou granáty. Jejich funkce jsou odlišné, ačkoliv obě vysíláte stejným způsobem – stisknutím akčního tlačítka, přičemž je zbraň vždy vystřelena tím směrem, kterým se postava dívá. To je neskutečně nepříjemné omezení. Možná proto mi Rambo vzdáleně připomínal Bulánky, kteří na tom s hratelností tedy byli lépe. Budete tedy před nepřáteli utíkat a zároveň je zabíjet, stejně jako sbírat nové zbraně. Těch je ale pouze několik a přibude vám tak například luk se šípy nebo plnohodnotná střelná zbraň, jež je ale spíše vzácností. Většinu herního času tedy budete pochodovat po dosti temném prostředí a pokoušet se zabít všechny, kteří jdou pro vás. Rambo je vlastně docela propracovaná věc, ačkoliv většinu drobností snad ani nezaznamenáte – jakože například čím hlasitější zbraň používáte, tím více přitahujete pozornost nepřátel z okolí.
Jinak je na Rambo znát, že se jedná o remake, což se autor nepokoušel popírat ani stylem technického zpracování. Vzhledem k tomu si bude nutné zvyknout na trochu starší kabátek, co se technické stránky týče a i na hratelnosti jsou roky docela poznat. Jako taková malá vzpomínka či trochu odlišný herní zážitek je možná Ramba doporučit.