Retrospect – ne ledajaká střílečka

Před několika dny byla na herní svět přivedena další trojrozměrná střílečka. Svým originálním pojetím a solidním grafickým zpracováním se dostává mezi špičky tohoto žánru. Nabušená recenze a Retrospect na vás čekají. Ovládněte minulost!

Tehdá v roce 2000 se našlo jen pár odvážlivců, kteří by vytvořili nějakou tu freeware střílečku, avšak dnes již absencí 3D akcí rozhodně netrpíme. Otazník však stojí nad tím, zdali jsou všechny ty hry kvalitní. Přiznejme si, že častokrát ne. Málokdy se stane, aby nás nějaká freeware střílečka posadila na zadek a neodtrhla od monitoru. Vezměte si Dooma 6666. Na první pohled velmi slibně vypadající, avšak nakonec jsme jej právem označili za lehký nadprůměr. Možná si dle mých slov myslíte, že bude Retrospect to samé. Pravdu vám osvětlím v následujících odstavcích roztříděných do šesti kategorií.

Originalita:
Protentokrát nezačneme hratelností, nýbrž originalitou (která si svůj odstavec nepochybně zaslouží). Retrospect není jen o vybíjení desítek tupých nepřátel. Je sice fakt, že k dosažení cíle je nutné všechno to smetí vystřílet, ale jakmile všechny eliminujete, přichází velmi zajímavý a originální prvek. Abyste se dostali do dalšího levelu je třeba proklouznout dveřmi, které se otevřou po stisku tlačítka na druhé straně sektoru. Během několika sekund se ale zavřou. Jak na to? Musíte vstoupit na stroj času a s jeho pomocí se dostat do minulosti. Nepřátelé oživnou a vy nyní uvidíte, jak jste si před několika minutami vedli. S pomocí vašeho bývalého já musíte znovu vybít všechny nepřátele (ten váš stín má mizernou AI, což v praxi znamená, že většinou chcípne, než řeknete švec. Nejlépe uděláte, když na sebe upoutáte maximální pozornost) a jakmile budou mimozemské bytosti poraženy, bude váš stín dále vykonávat to, co jste dělali (stoupne si na stroj času a zmizí). Před tím, než se ale vydáte na cestu časem musíte stisknout tlačítko, které otevře ony dveře do dalšího sektoru. Háček je v tom, že se ty dveře hned zavřou, tudíž to tlačítko jen stiskněte a běžte na stroj času. Jakmile vaše bývalé já stiskne toto tlačítko, vy už musíte stát u dveří a prolézt tak do dalšího sektoru. Většinou je to pořád dokola, ale sem tam na několik odlišností přeci jen narazíte. Šlo již vlastně o menší návod, protože ne každého hned napadne, co se ve hře vlastně děje. Stručně tedy shrnu, že je potřeba spolupracovat se svým dvojníkem z minulosti a nenechat ho umřít.

Hratelnost:
Ta s originalitou úzce souvisí. Spolupracovat s minulostí je opravdu velice zábavné a hra se tak stává v poměru s ostatními bezduchými střílečkami neobyčejnou. Mouchy se ale hře zdaleka nevyhnuly. S politováním musím konstatovat, že je chyb a chybiček hojné množství. AI dvojníka (neboli záznam toho, co jste provedli v minulosti) je katastrofální, střelba taktéž a i inteligence samotných nepřátel je hanebná (jde však o freeware titul, takže buďme shovívaví). Našel bych i další chyby a nedostatky (nemožnost nastavit si klávesy dle potřeby), ale na to tady nemáme dostatek prostoru. Velká škoda. Nebýt originálních prvků a celkem slušné grafiky, všechny ty hrubky by hru pohřbily do škatulky podprůměrných her.

Ovládání:
Jedním slovem těžkopádné. Chůze, skákání a pohyb po sektoru je v pořádku, avšak střelba stojí za velké nic (jako bych to slovo ještě nepoužil). Lasery nedopadají zrovna reálně (špatné kolize) a po několika minutách vás to všechno začne prudit a to není dobře.

Grafika:
Ne v každém směru ale Retrospect ztrácí. Třeba taková grafika je velice slušná, avšak ne vždy budete prostředím ohromeni. Jak jsem avizoval na začátku, dnes už je 3D stříleček hodně a tak by se jich s lepší grafikou (a menším množstvím bugů) našlo velmi mnoho. Prostředím se ale místy pokocháte až až.

Audio:
Zvuky taktéž nespadají do kladů her. Sice se poslouchat dají, ale na atmosféře to příliš nepřidává. Zato hudba celkem ujde a vše je vedeno v takovém klidném duchu, čili atmosféra nulová. Ve hře si na hudbu nelze stěžovat, avšak stále se opakující dvouvteřinový záznam v hlavním menu, by normální kantor konzervatoře oznámkoval číslem 5. Proboha radši pořád dokola Du Hast Mich, ale ne tohle.


Závěr:
Velmi mnoho aspektů by spadalo do světlé stránky hry, kdyby to vždy nějaká volovina nepokazila. Je sice pravdou, že Retrospect byl v jedné vývojářské soutěži druhý a zřejmě právem. Bezpochyby jde o velmi kvalitní střílečku, vesměs originální a často napínavou, ale přeci jen bych si toto dílo ještě chvíli ve stáji ponechal a doladil ho. Vy, majitelé rychlejšího připojení nezahálejte a stahujte, modemaři taktéž mohou vyzkoušet, ale lze očekávat zklamání. Pakliže jste hráli Doom 6666 a bavil vás, Retrospect vás uchvátí desetkrát tolik a to je přeci výzva. Více od toho nečekejte, takže s odřenýma ušima 8/10.