Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RiftSpace – vesmírné dálavy

aktualizováno 
Jen vy a nekonečně rozlehlý vesmír plný možností. Co by mohlo být ultimativní hrou na konec roku padá z mnoha důvodů na ústa.
60

RiftSpace

Platforma: Freeware
Výrobce: StarWraith 3D Games

  • Obrovský a otevřený vesmír
  • Příběh
  • Obtížnost
  • Neférovost k hráči (nepřítel má neomezeně střel atp.)
  • User-hostile pravidla (absence savepointů)

Stáhnout

riftspace_01

riftspace_01Vždycky jsem měl tak trochu problém s pořekadlem "darovanému koni na zuby nekoukej". Je něco lepší jenom proto, že je to zadarmo? Hnusné jídlo u člověka vyvolává nechutenství ať už za něj platil cokoliv, a stejně tak i špatná hra zůstane špatná i když je vydána jako freeware. Více jak před rokem jsem měl tu pochybnou čest recenzovat vesmírné simulátory série Star Wraith. Kdysi komerční hry vydané jako freeware mi z nějakého důvody přišly jako nevyvážené amatérské pokusy, byť s velkým potenciálem. V době, kdy jsem prožíval geekasmus u pouhého dema simulátoru Beyond the Red Line, působily simulátory Star Wraith jako ranná alfa verze. Bohužel, RiftSpace mají na svědomí stejní vývojáři. A co je děsivější, i tato hra byla původně tvořená jako komerční.

Přiznám se, že jsem tváří v tvář RiftSpace bezradný. Rovněž se jedná o hru s neskutečným potenciálem, ale i přes opakované pokusy mi přežití byť jen jediné mise činilo neskutečné problémy. Rád bych prozkoumával hlubiny vesmíru, plnil velkolepé mise ve jménu Aliance a odkrýval story o posledním útočišti prastaré rasy, ale moje hodnocení se protentokrát bude muset omezit pouze na prvopočátek hry, byť objektivně pochybuji, že se hra v pozdější fázi polepší. Dále jsem se totiž ani po několika hodinách hraní nedostal a troufnu si tvrdit, že problém není jenom v mých chabých schopnostech jako hráče.

riftspace_03Přitom na počátku vypadá vše dokonale. Rozsáhlý vesmír plný desítek misí, možnost přibrat wingmany, upravit lodě a nakonec se i přidat k jedné ze čtyř soupeřících frakcí a objevovat starověké artefakty, to vše teoreticky skýtá desítky hodin zábavy. Leč, potupná smrt i na běžné transportní misi ruku v ruce s obludně nevychytaným interfacem a nejasnými pravidly dává RiftSpace až teroristické rysy. Odstartujete tedy na první misi – rutinní transport materiálu na čekající křižník. Po příletu do sektoru proti vám stojí tři stíhačky, tak zamíříte k nim, připravíte střely a pokusíte se o souboj na kanóny. O pět sekund a jedinou nepřátelskou salvu později už můžete pozorovat jenom svůj efektní výbuch.

Děsivá nevyváženost hry přichází už se základním zasazením. Ve hrách jako Elite (ale třeba i nedávno recenzované Transcedence) se v případě neúspěchů v boji můžete živit jako prostý obchodník a vozit zboží ze systému do systémů. S nezbytnou dávkou obratnosti a štěstí se dá vyhnout střetům a za nastřádaný bakšiš si po čase můžete koupit kapesní křižník. RiftSpace naproti tomu už od první mise předkládá jenom a pouze bojové mise. Hra sice disponuje tabulkami kde a kolik stojí jaká komodita, ale nepodařilo se mi najít, jak tyto nakoupit a převést do jiného systému. Dokonce i pokud přijmete teoreticky nebojový transportní úkol, obloukem se vyhnete protivníkům a materiál dopravíte na čekající křižník, nemůžete se vrátit domů – musíte totiž nejprve porazit všechny oponenty! Takové omezení individuální taktiky a nemožnost se specializovat nemají snad ani koridorové střílečky.

riftspace_02Souboje jsou přitom v RiftSpace stejně náročné, jako v ultramasochistickém Star Wraith IV – ale navíc tady většinou nemáte wingmany (dají se nakupovat). Přímý let head-to-head a zběsilá střelba z kanónů se v RiftSpace rovná sebevraždě a i s maximálně vylepšenými štíty se životnost mojí lodi počítala na sekundy. Pomoct by mohl boj na dálku, ale i tady hra hází kmeny pod nohy. Na základní stíhačku se vejdou jenom 4 řízené střely, protivníci přitom evidentně mají raket neomezený počet. Cvičně jsem utíkal dvěma nepřátelským stíhačkám více jak pět minut a každý z obou protivníků na mě postupně vystřelil snad více jak třicet hlavic. RiftSpace se tváří jako HC simulátor, ale přitom po vás chce šílené kousky. Je to jako kdybyste měli hrát v davových scénách z Call of Duty, ale měli k tomu pravidla z Operation Flashpoint.

Vzhledem k výše uvedenému je pak naprostá absence pomocné ruky hráči posledním hřebíčkem do rakve. Tutorial je zmatený a maximálně vám tak řekne, že šipkami létáte do stran a tabulátor zapíná forsáž. Pokud na misi zkapete, hra se sice načte, nikoliv ale v bodu vašeho příletu do boje. Naopak vás donutí pěkně si zopakovat celý let do cílové oblasti. Proč ne, vždyť z kokpitu máte tak pěkný výhled. A pokud už misi nějak uděláte a odletíte do domovského systému, hra z nějakého důvodu změní pravidla a namísto přistání na planetě shoříte v atmosféře. RESTART MISSION?

Uznávám, že hodnotit hru aniž bych ji dohrál není vždy košer. Pokud ale po hodinách létání a zkoušení různých postupů, taktik a nastavení u mě jinak nadějný RiftSpace vyvolává jenom frustraci, pak se hrou prostě něco není v pořádku. Užíval jsem si Transcedence a rád bych si užíval totéž ve třetím rozměru v RiftSpace. Tahle hra se ale tváří, jakoby o zájem ani nestála.

Autor:


Hodnocení hry

Naše hodnocení

60 %

Hodnocení čtenářů

47 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 38 čtenářů

Témata: Letadlo, Raketa


Nejčtenější

Další z rubriky

Rabbit Hill
V hororu Rabbit Hill se ocitnete na špatném místě ve špatný čas

V lesích kdesi kolem severoanglického městečka Rabbit Hill se skrývá něco podivného. K vaší smůle to „něco“ zakusíte na vlastní kůži v této skvělé (i když...  celý článek

Gauge Of Rage
Gauge Of Rage je Hotline Miami se zombíky... A taky třikrát krvavější.

Vzpomínáte na Hotline Miami? A vzpomínáte na to, jak šíleně rychlá a neskutečně zábavná to byla hra? Gauge Of Rage si bere inspiraci plnými hrstmi a přidává i...  celý článek

Satan Balls
Při hraní šílené Satan Balls nevíte, jestli se smát, nebo brečet

Šílenství a totální destrukce v této hře neznají mezí. Abyste si ji užili, musíte drasticky snížit kvalitu svého humoru a IQ o minimálně sto bodů. I přes...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.