Robot Puzzle - kolečka se otáčejí

Průzkumná mise na Mars je kvůli zapomnětlivosti jednoho inženýra ohrožena a jen na vašich bedrech tak spočívá zodpovědnost za budoucnost jak červené planety, tak naší matičky Země. Logický ""běh na dlouhou trať"" nazvaný Robot Puzzle vás stoprocentně naučí, co to je svatá trpělivost a jak vypadá zavařený mozek :-).

Než se dáte do čtení následujícího článku, dovolte mi jedno upozornění - hraním logické freewarovky Robot Puzzle v sobě můžete (v případě že jste alespoň lehce choleričtí) vyvolat nenadálou chuť 1) něco zničit, 2) někomu ublížit, 3) proklít autory hry na věčné časy. V žádném případě se tedy do čtení následujících řádek nepouštějte, trpíte-li averzí vůči logickým hrám - i mně osobně, člověku, který je znám svou oblibou v mozkovou kůru namáhajících hříčkách, párkrát doslova "vřela krev v žilách".

Pointa tohoto "robotího" příběhu je jednoduchá - k planetě Mars se blíží jakási vesmírná loď Polaris (která má evidentně patřit nespecifikovanému mimozemskému národu) a ze Země má proto být vyslán supermoderní robot XTR-4, jehož úlohou je monitorování povrchu Marsu. Jeho inženýr, človíček jménem Corbett, však udělá doslova školáckou chybu - zapomene nastavení aktivačních disků a tím ohrozí průběh celé operace. Osud lidstva je tedy jen a jen ve vašich rukou - pouze s pomocí vaší inteligence a bystrého uvažování je kapitám Corbett schopen zkombinovat montážní talíře tak, aby byl robot úspěšně aktivován a Marsu a posléze i Zemi nehrozilo žádné nebezpečí.

Všechno je naneštěstí o něco komplikovanější než by se mohlo na první pohled zdát. Jediným zádrhelem v cestě XTR-4 vstříc svému poslání je sice správné dosazení aktivačních disků a aktivace samotná není nijak složitou procedurou, nicméně disky jsou čtyři a je na nich spousta ozubených koleček a jen velmi decentní počet děr. Samo o sobě by to tak znepokojující poznatek nebyl, ale pokud jedním dechem dodám, že pro start aktivace je nutné, aby všechna kolečka byla "viditelná" a tedy zapadala do děr, jistě chápete, proč tato freewarovka právem nese označení jedné z nejnáročnějších vůbec.

Autoři se naštěstí asi v polovině svého šíleného záchvatu tvorby nad námi, obyčejnými smrtelníky s IQ nepřekračujícím nějaké astronomické hodnoty, smířili a do hry přidali několik pomůcek, které nám hraní ... no řekněme usnadní :). Předně jde o možnost disky libovolně rotovat - lze je tedy natočit do vybrané polohy a až poté "napíchnout" na samotného robota. Stejně tak pořadí, v jakém budete aktivační disky zapojovat, je pro počítač nesměrodatné a je mu tedy z duše ukradené, jak jeho logický problém vyřešíte.

Platí ovšem jedno - jakmile na vrchní kotouč (tedy ten, který je už zasazen v centrální "ploše") nasadíte kotouč další, tam, kde na tom nasazovaném nejsou prázdné díry, dříve viditelná kolečka zmizí. A právě to je úkaz, kterému se vy máte pokud možno vyhnout. Není to bohužel ani snadné ani rychlé, ba dokonce ani intuitivní jako v jiných freewarovkách. Neexistuje žádná stoprocentně funkční strategie, rada od členů Mensy je v tomto případě nad zlato. Stručně řečeno - hraní této freewarovky je mj. "během na dlouhou trať lemovanou mnoha mozek namáhajícími překážkami".

Na závěr by se pravděpodobně hodilo zmínit, že Robot Puzzle rozjedete na prakticky jakémkoli počítači, kterému nečiní potíže vypořádat se s jedním obrázkem a rozsáhlou černou plochou :), což alespoň minimálně vyvažuje fakt, že jeho potenciální hráčská obec se po mém předchozím odstavci smrskla asi tak na deset géniů disponujících mozkem velikosti sálového počítače. Není však mým úmyslem vás od jeho hraní jakkoli odrazovat - sami ostatně nejlépe přijdete na to, zda vám hra podobného stylu vyhovuje nebo jen zbytečně zabírá místo na disku. A třeba přijdete na to, že jediný důvod, proč se mně osobně příliš nelíbí, je nelichotivý stav mé šedé kůry mozkové (doufejme, že tento katastrofický scénář zůstane nenaplněn :).