Robotz DX – umlčte vzpouru strojů

Jak už bývá zvykem, vojenský experiment se vymknul kontrole a elektromagnetický pulz, při něm vygenerovaný, zformátoval bezpečnostní programy vojenských robotů.

robotz_03

Všichni víme, že až se proti nám jednou vzbouří mašiny, bude to náš konec. Stroje prostě budou chytřejší, lépe vybavené a bude jich více. Že válka s roboty nebude procházka růžovým sadem dokládá i shora viděná arkáda Robotz DX, remake staré Atari klasiky Robotz. Navzdory primitivní grafice a pravidlům snadným jako facka ukazuje, že hratelnost z počátku videoherní historie leccos mnoho do sebe – ale zároveň také, že některé tehdejší principy jsou dnes už přežitek.

Jak vyplynulo z popisu děje, je samozřejmě na vás jako osamoceném vojáčkovi, abyste vyčistil interiér roboty zamořené budovy RoboCorp Industries. To celé ve staré ale přehledné pixel-artové grafice, díky níž se nemusíte být, že by vám Robotz DX nejeli na kterékoliv hardwarové šunce.

V pohledu shora ovládáte ve třiceti misích vašeho vojáčka, jež disponuje pistolí tak slabou, že neprostřelí robotí štít. Než se tedy pustíte do likvidace samotné, je třeba zničit všechny generátory štítů, až poté můžete začít zabíjet oponenty. Na vyčištění každé mapy máte pouhou jednou minutu, přičemž tenhle šibeniční limit začne velmi brzy hráči dýchat na krk. Robotům na zabití hlavní postavy totiž stačí jediná rána, a často jsou navíc mnohem hbitější.

Nebyl by to ale věrný remake, aby neměl nějaké to -"ale". Jak jste si mohli domyslet, Robotz DX se vyznačuje nemalou obtížností. To by samo o sobě tak nevadilo, kdyby hra své uživatele netrestala za neúspěch. Máte pouze 4 životy, po kterých následuje nemilý nápis GAME OVER. A věru není problém všechny životy vyplýtvat už v prvním levelu...

Co před mnoha lety sloužilo k prodloužení hrací doby, je dnes nástroj, který hráče od hry tak akorát odežene. Čtvrtá smrt v nějakém pokročilém kole není zábavná. Na rozdíl od éry Atari totiž každý den vycházejí nové zajímavé hry - freeware, flashové, webové i ty ze superdrahé velkoprodukce – a hráči si se svým limitovaným pozemským časem vyberou věci, u kterých nebudou muset marnit svůj čas, aby je hra za jejich snahu drakonicky potrestala kvůli několika drobným chybkám.

Navzdory vyslovené chvále i kritice není Robotz DX žádným zázrakem ani hrůzou. Pouze ukázkou, že řemeslně naprogramovaná hra, postavená na starém konceptu, může pobavit i dnes. Ale také že při jejím přetváření do světa druhého desetiletí 21. století by vývojáři měli zapojit i trochu důvtipu.