Rode Quest – adventure ze starých časů

Rode Quest je nevšedně stylizovaná adventurka. Nabízí zážitek ne nepodobný prvním Space Questům, ujetý příběh – a ovládání pomocí textového inputu, což už se dnes skutečně vídá málokdy.

Rode Quest je vůbec první z her amatérského vývojáře Shawna Guzza, od něhož jsme už na Plných hrách měli povedenou sci-fi point'n'click adventuru Rode Kill: A Day in the Life. Podobně jako všechny tituly od tohoto autora byla vytvořena pomocí Adventure Game Studia a nabízí ujetý příběh a nevšední míru umělecké stylizace, dá-li se o něčem takovém v rámci počítačové hry mluvit.

Hlavní hrdina Rodney Kill je členem posádky velké vesmírné lodi určené k vojenským účelům. Od svého přímého nadřízeného dostává jednoho krásného dne, kdy mezihvězdný křižník kotví nad obydlenou planetou s atmosférou, úkol nejvyšší důležitosti. Je třeba nakrmit psa. Stenchie ale patří k vybíravým zvířátkům, a tak musí Rodney na planetě posbírat co největší počet červených bobulí – jiným jídlem by tato rozmazlená bestie pohrdla. Příběh je skvěle podán a vysvětlen v přiloženém PDF manuálu, s nímž si dal autor velký kus práce. Hráč se tak chtě nechtě musí smát ještě předtím, než se pustí do samotné hry. Uvnitř ní ho ale dost možná veselost rychle přejde.

Rode Quest jde totiž ve své stylizaci tak daleko, že se vrací k časům prvním King's a Space Questů od Sierry a nabízí ovládání mixující myš (pomocí níž hráč pohybuje postavičkou Rodneyho) a klávesnici v podobě textového inputu. Tedy, polopaticky řečeno, každou akci je potřeba vymyslet, přesně v angličtině zformulovat a napsat do příslušného okénka. Ačkoliv díky tomu hra skutečně působí retro stylem, těžko lze očekávat, že si tímto krokem u dnešních rozmazelných hráčů Shawn polepší, protože přiznejme si, zadávat přesně každý příkaz je prostě opruz.

Naštěstí je celá hra velmi jednoduchá a příkazy víceméně intuitivní. Existují též ve více variantách, takže nehrozí situace, kdy sice hráč ví, co má provést, ale netuší, jaké přesné znění po něm hra požaduje. I když – lahůdky jako utrhnutí se od mučednického kůlu či upečení zahozené lidské končetiny se tu také najdou a dohrání tak není rozhodně jednoduchou záležitostí.

Hraní sestává zejména z procházení pěti obrazovek, na nichž je rozložen celý děj, sbírání červených jednopixelových bobulí a semo tamo nějaké té delší akce, na rozhovory příliš místo nezbylo, což je trochu škoda. Po slibném začátku v podobě úvodu do příběhu tak hratelnost samotného Rode Questu není příliš vysoká a vše nemůže zachránit ani povedené outro.

Grafické zpracování pochopitelně – aby zůstalo věrno retro stylu hry – nemůže využívat více než 320x200 obrazových bodů a šestnáctibarevnou paletu, přesto není valná kritika na místě, neboť autorovi se podařilo vytvořit opravdu povedená pozadí a postavy též na svou pixelovatost nevypadají vůbec špatně. Zato pípavá hudba á la PC Speaker si tolik chvály zdaleka nezaslouží.

Pomalu se blíží závěr, neb k vyloženě retrospektivní adventuře Rode Quest už lze říci jen máloco. Řada lidí si dnes asi pokus Shawna Guzza vyloží jako nemístně archaický a obtížně hratelný freeware kousek, staří a protřelí herní vlci jej vyřeší za pár minut a smeknou před perfektní stylizací a ujetým příběhem. Rode Quest není hra pro každého, ale jisté kvality rozhodně nepostrádá.