Rotris - otáčející se tetris

S dalším nápadem jak ozvláštnit jinak značně okoukaný koncept logické hry Tetris přišli autoři dnešní hry, které představuje rotující prostředí, při čemž je ovládání kostiček zase trochu jiné.

V době, kdy vznikl první klon Tetrisu nemohl jistě ještě Alexey Pajitnov ani tušit, jak úspěšnou se jeho hra stane. Bez jakýchkoliv předsudků a zaujetí lze totiž prohlásit, že za těch několik předlouhých let co se Tetris umístil na našich hardiscích a jiných herních zařízeních, urazil evolučně již pěkný kus cesty, a to bez toho, aby bylo do originálního konceptu nějak výrazně zasazeno.

Ze starých dobrých pravidel čerpá i Rotris, zase trochu jiný Tetris, který ale přichází s naoko stejným obsahem. Jediné, co se od staré dobré klasiky odlišuje je jeden ze dvou herních módů, který je nazvaný stejně jako hra samotná, tedy Rotris. Druhou možností je zahrát si klasický tetris s jednoduchými pravidly, kde vyhrává ten s nejvyšším skórem po uzavření hry. Nové bodíky jsou nasbírat jen jediným možným způsobem a sice stavěním souvislých řad složených z kostiček. Ty je možné získat prostřednictvím padajícího materiálů různých tvarů, s nimiž musíte vhodně zacházet a umisťovat je do herního pole nejlépe tak, že na sebe navazují bez vzniku jediného hluchého místa, které by mohlo znesnadnit budování souvislé řady a způsobit s tím neodmyslitelně spojený efekt spočívající v navršování herních kostiček na sebe, což je ve spojení se stále se zrychlujícím pohybem padajících částic stále těžší a těžší.

Tetris je tedy založen na rychlém a správném rozhodování, stejně jako přesném odhadu dopadu dané kostky. Zejména poslední možnost bude ale podstatně ztížena právě přidaným módem, který bude jednoduše herní plochou v Tetris rotovat. Nehledejte za tím žádné těžkosti, v praxi to vypadá tak, že je herní pole obdélníkového tvaru vždy nahnuté na jednu stranu, přičemž úhel a směr se neustále mění. Jinak ale zůstala pravidla téměř nezměněna a opět se snažíte postupovat do vyšších a vyšších levelů dosažením potřebného počtu dokončených řad.

Škoda, že Rotris nepřináší takový zážitek, jako dost možná autoři předpokládali. I když to může vypadat jako zbytečnost, mód simulující klasický Tetris se nakonec ukázal jako krok správným směrem. Pro ty, kteří zklamaně vypnout Rotris po několika minutách totiž mohou najít právě v této nehynoucí klasice zábavu na minimálně několik příjemně strávených desítek minut. Ostatně ani vizuálně nevypadá hra nejhůř, škoda jen špatně zvoleného a značně repetitivního soundtracku, který se velice rychle oposlouchá.