rRootage – stylový klon Galaxianu

Japonské tituly mají bezpochyby něco do sebe… Jestli si myslíte, že vás na poli Galaxianů nemůže již nic překvapit, pak rozhodně nepřehlédněte rRootage! Audiovizuální orgii v několika megabajtech.

Různé variace Galaxiana chrlí freeware scéna denně po miliónech terabajtů. Jistěže přeháním, nelze však popřít, že by spolu s arkanoidem a hadem nepatřil k nejčastěji předělávaným hrám. Ve všem tom nánosu může být vcelku obtížné zabodovat zrovna se svým dílem, přesto existují dva ověřené postupy, s nimiž ražba tunelu do hráčského povědomí nebývá toliko obtížná.

Ten první a úctyhodnější z nich je přínos originálního prvku, jenž hru obohatí a posune. Zmíněný přístup však bývá většinou herních vývojářů zcela opomíjen, a tak častěji natrefíte na metodu druhou - bombastické vizuální zpracování. 

Této varianty se poněkud přízemně drží i dnešní hra rRootage. Výsledek vyzní však natolik impresivně, že ani nemám chuť autorovi nějak zvlášť vyčiňovat. 

Grafické orgie, luminiscentní mimikry plujících projektilů, modely roztříštěné na stovku vektorových čar poletujících vzduchem… Asi není zcela obvyklé, začít recenzi hodnocením vizuální stránky, jenže v rRootage o nic jiného v podstatě nejde… 

Princip hry se totiž nikterak neliší od běžného Galaxiana. Autor hru akorát, věřte tomu nebo ne, ještě více oklestil. V jednom ze čtyř víceméně identických módů létáte s raketkou a za pomoci laseru, či obraného pole usilujete o destrukci bosse, jenž s každou smrtí mutuje do brutálnějšího tvrďase valícího ještě mocnější tuny munice… Nic více, nic méně.

Notná míra zábavnosti, krystalická hratelnost, široká zásoba levelů s rozmanitou obtížností a výstižný hudební doprovod, to jsou asi největší přednosti tohoto díla, jež žel bůh nešťastně ubíjí nulová rozmanitost a celková monotónnost, způsobená již zmíněným osekáním o všechny myslitelné rozvíjející prvky. 

Nedělám si iluze, že byste rRootage vydrželi hrát déle jak deset minut vkuse. Stejně tak ovšem nepochybuji, že hru po dalších deseti minutách opět spustíte. Mluvíme zde totiž o jasně návykovém titulu, který, pravda, připomíná spíše kýčovitý screensaver, než-li plnohodnotnou hru, což mu nicméně nebrání atakovat i vaši hráčskou pozornost.