Run like Heck - bežíme jako o život

Minimálně z filmů každý zná, jaké to je, když vás někdo pronásleduje. Vy běžíte co vám síly stačí a přesto stále slyšíte funění vašeho stíhače nesnesitelně blízko. Ostatně hrdina dnešní hry by o podobném svíravém pocitu mohl psát několikastránkové eseje.

Utíkej! Kolikrát jste tuto krátkou leč údernou větu slyšeli v nějakém hororu či thrilleru v televizi či dokonce obzvláště vypjat situaci v temných nočních městských uličkách. Něco podobného se ale bohužel stalo také hlavnímu hrdinovi nového projektu od Digipenu, který bude téměř nekonečným maratonem.

Ten nepoběžíte samozřejmě jen tak pro radost z pohybu, nýbrž proto, že vám na záda bude neustále dýchat na paty obří zelená potvora, přičemž setkání s ní by se rozhodně neneslo v podobě klidného čajového dýchánku o čemž se budete moci přesvědčit v případě, že vám nohy vypovědí službu a nepřítel vás dožene. V takové chvíli vás totiž obejme svými obřími zelenými pazoury s ostrými drápy a hra pro vás okamžitě končí.

Pokud jste alespoň trochu v hraní podobných her zruční, nečeká vás takový konec na poměrně dlouhý úsek herního času. Hra je totiž rozčleněna do několika poměrně krátkých úseků, přičemž minimálně ze začátku budete na úvod každého takového seznámeni s novým herním prvkem, kterých je ve hře překvapivé množství. Díky tomu se jinak možná stereotypní běhací akce stává zajímavým herním zážitkem. Svůj podíl na tom samozřejmě mají drahokamy, které budete během svého maratonu sbírat a které se na závěr sečtou a rozhodnou o vašem skóre. Dále narazíte na zrychlovací blesky, jejichž sebráním na krátký časový úsek zrychlíte svůj útěk. Ne vždy je ale jejich volba tou nejlepší alternativou – při zrychlení totiž nemůžete věnovat tolik pozornosti dění před sebou a tak se jednoduše stane, že vrazíte do některého kamene. Ty jsou první překážkou, kterou na své cestě potkáte. Naštěstí se dají jednoduše překonat pomocí mezerníku, tedy vyskočením. V pokročilejší fázi hry ovšem budou kameny tvořit i početné skupinky, nad nimiž prostě nevyskočíte a tak budete nuceni uhývat a hleda úzké uličky, které jsou jediným volným místem na herní ploše.

A právě v tom spočívá samotná krása Run Like Heck, v němž se autoři navíc dopustili několika málo pokusů, které ve výsledku posunují atmosféru a hratelnost směrem nahoru. Vidět je to třeba na občas zpomalovaném a zase zrychlovaném posunu herního obrazu či třeba při sebrání obřího fialového kruhu, kdy se s vámi celá herní obrazovka nepříjemně zatočí, což samozřejmě zhoršuje ovladatelnost. Přidejte si k tomu nadprůměrné vizuální zpracování a máte jasno - Run Like Heck je rozhodně jednou z nejlépe zpracovaných her podobného typu ...