Čas od času se stane, že si nějaká herní firma uvědomí, jak špatně se její produkty prodávají. Někdy je to způsobeno jejich nulovou kvalitou, jindy zase faktem, že už prostě byly překonány a jsou příliš staré. A někdy, věrny zákonu schválnosti a zparchantělosti přírody, se ne a ne prodávat i hry velmi dobře provedené a nové. Způsobů reakcí na takováto zjištění je mnoho, čas od času naštěstí ale odpovědní vedoucí přijmou hráči velmi oblíbenou variantu populistickou a uvolí se vypustit dané dílo do světa k volnému použití.
To se týká méně významných (byť ne nezajímavých) projektů typu The Adventures of Fatman nebo Dink Smallwood, ale též opravdových es herního průmyslu (například The Elder Scrolls: Arena, Freddy Pharkas: The Frontier Pharmacist, či Beneath A Steel Sky). RuneSword 2 patří spíše do první kategorie, neboť jakkoliv se jedná o neoddiskutovatelně vynikající RPG, málokdo o něm asi slyšel dříve, než v tomto článku na Plných hrách.
Po veleúspěšném prvním freewarovém dílu (jenž je k mání i z příslušné rubriky na tomto serveru) vyrobila firma CrossCut ve spolupráci s distributorem 
Shrapnel Games dvojku a pokusila se ji nějaký čas prodávat jako shareware. Nyní, ve chvíli, kdy se usilovně pracuje na dalším pokračování, prodejní výsledky umožnily i méně majetným hráčům vychutnat si celou krásu Runového kamene 2...
RuneSword 2 je především komplexním RPG systémem. Už první krok k započetí jednoho z celkem pěti dobrodružství, jež jsou v plné verzi k dispozici, tedy tvorba postavy, zabere drahně času. Prvním krokem je výběr krajiny, z níž hrdina pochází – což ovlivňuje jeho vstupní předpoklady v podobě tří základních vlastností. Následuje přetěžký výběr z řady různorodých skillů, jež jsou specifické pro různé typy postav, a samozřejmě též jména a vzhledu postavičky ve hře samotné. Takto je možné předdefinovat velký počet hrdinů, pět nejlepších se pak dá dohromady v jedné partě a může vyrazit prozkoumávat kraj a čelit jeho nebezpečenstvím.
Samotné dobrodružství pak probíhá na izometrické mapě, kde se družinka pohybuje pomocí myši. Čas od času změní lokaci, narazí na nějaký předmět, jenž lze sebrat, NPC s nimiž lze mluvit a obchodovat, jiná místa jsou zrádnými pastmi či vyžadují použití určité dovednosti, zkrátka RPG klasika. 
A samozřejmě se nezapomnělo ani na boje, jimž je ovšem nutné věnovat samostatný odstaveček.
Boje jsou zpracovány formou speciální obrazovky, tedy podobně jako například ve strategiích a la Heroes of Might & Magic. Jednotlivé postavy dle své pohyblivosti můžou v daném tahu ujít určitý počet políček (vše je na hexagonální ploše) a provést různé akce, kupříkladu změnit zbraň, vyčarovat kouzlo, použít schopnost, či praštit nepřítele sekerou po hlavě. Bojový systém využívá hodů kostkou, které zastupují faktor náhody a na jejich provádění hráč vidí ve spodní části obrazovky, což dává jinak poměrně statické hře o trochu vyšší náboj.
Audiovizuální zpracování RuneSwordu 2 je na nadprůměrné, byť nijak zvlášť strhující úrovni. Hře chybí větší živost, více animací, třeba i nějaký ten filmeček. Na druhou stranu, vynahrazuje si to obřím rozsahem, komplexností, velkým počtem sbíratelných předmětů i použitelných kouzel a celkovou dlouhou herní dobou. Zkrátka a dobře: tady opravdu je oč stát...
