S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl je pravděpodobně nejočekávanější komerční akcí letošního roku. Jejími tvůrci je ukrajinský tým GSC Gamesworld a právě k Ukrajině je hra silně vázána. Hráč se ocitá v radioaktivitou zamořené zóně v okolí černobylské jaderné elektrárny. Nouze tedy nebude o setkání s podivnými a zmutovanými protivníky. Akce obohacená RPG prvky, dusná atmosféra plná strachu z neviditelných a nebezpečných sil, věrné zpracování. Tyto prvky jsou jistě samy o sobě velmi přitažlivé, našince navíc magneticky přitahuje prostředí rozpadlých ukrajinských vesniček, jež najdeme i na našem venkově, téma katastrofy, která zasáhla životy našich občanů, a kupříkladu hudební doprovod nahraný Pražským symfonickým orchestrem. Je mnoho důvodů se na Stalker těšit a překousnout neustálé oddalování data vydání.
Zatímco si ostatní nervózně pouští dokola uveřejněné trailery, chopil se fanoušek Peter Sjöberg klávesnice a myši a vytvořil flashovou hru Stalker Survivor ve stylu moorhuhnovek, která má čekání na datum vydání zkrátit. A když zkrátit, tak pořádně. Tuto hru totiž můžete hrát donekonečna. Najdete v ní jednu scenérii a na rozdíl od Moorhuhnu nejste nijak limitováni časem a skončíte až v okamžiku, kdy vám dojdou náboje. Ty se vám 
navíc s každým zastřeleným protivníkem doplňují. Získané body zde nehrají žádnou roli, protože výsledky nelze posílat přes internet. To je možná škoda, neboť bodové zisky by notně dokládaly zoufalství nedočkavých hráčů a snad by tvůrce trochu nakoply.
Jedním z hlavních poutačů, kvůli kterému byste si mohli S.T.A.L.K.E.R Survivor zahrát, jsou potvory, jež najdete i v komerční hře. Bohužel tento seznamovací večírek končí debaklem, protože se ho zúčastní všeho všudy tři zástupci. V drtivé většině střílíte procházejí Bloodsuckery. Svoji touhu po krvi však nespíš před vstupem na herní plochu ukojili na někom jiném, a tak se bez útočení jenom potulují a nepředstavují žádné nebezpečí. Také druhá potvora je variantu Bloodsuckera. Ten je však hodně rychlý a jen na okamžik se objevuje v rohu obrazovky. Třetím a posledním soupeřem je Controller, jenž dostává své hbitosti a objevuje se na několik okamžiků na vrcholku věže. Jeho psionické schopnosti jsou vlastně jedinou hrozbou, neboť vám tímto způsobem na dálku dokáže
klofnout až pět nábojů. Na jednotlivé potvory čekáte jako na smilování a hra je díky tomu s akčností na štíru. V případě, že jste si zajistili hezkou zásobu střeliva, můžete alespoň zkusit sestřelovat poletující havrany. Bohužel žádné další sestřelitelné objekty ve hře nejsou.
Pozadí Survivoru je tvořeno herním screenshotem, jenž je protkán zmiňovanými protivníky. Pod určitými úhly dokonce vidíte svou zbraň! Ta má však trochu světlejší pozadí, což na obrazovce dává vzniknout světlému stínu. Navíc není přesně synchronizovaná se zaměřovačem a při rychlé střelbě zaostává v pohybu. Hudba chybí a zvuky také nejsou nic moc. Zkrátka po technické stránce se nejedná o žádný klenot a v rámci variant Moorhuhnu patří k podprůměru. Protože se ale na S.T.A.L.K.E.Ra těším a Survivor je určen především jeho fanouškům, dávám 5 bodů z deseti. Rozhodně je to lepší, než neustálé prohlížení screenshotů a trailerů…
- úterý 12. dubna 2005
- 9
