Scrap Garden je balada o smutném osudu světa robotů

Svět malého robůtka Cannyho postihla katastrofa. Něco se stalo, nebo někdo vytáhl kabel ze zástrčky a všichni roboti usnuli věčným spánkem. V této graficky krásné, ale herně trochu sterilní arkádě musíte věcem přijít na kloub.

Jak asi vypadá apokalypsa ve světě, kde jsou všichni obyvatelé roztomilí robůtci? Prostě jim dojdou baterky. A to je i případ robota Cannyho, který se zrovna „probudil“, jen aby zjistil, že všechno, co znal, pomalu a bez života rezne. Jeho úkol je jednoduchý: najít příčinu zmaru a napravit vše do původního stavu. Pokud to tedy bude možné.

Scrap Garden je pouze v alfa verzi, ale už nyní dýchá smutnou atmosférou. Konec světa přišel tak rychle, že kovové postavičky nestačily ani zareagovat. Ulice jsou plné rozpadajících se robotů, kteří jako by usnuli uprostřed toho, co dělali. Ten při donášce pizzy, onen při krmení ocelových holubů a tamten zase při věšení prádla.

Autoři si dávají setsakra velkou práci, aby hra působila jako některý z tematicky podobných animovaných filmů, jako je třeba Wall-e, ovšem s trochu „plastelínovým“ vzezřením. Nemotorný hrdina Canny je roztomilý až k zulíbání. Stejně tak prostředí světa Robo Landu. Všechno je veselé a prosvětlené, ale podléhající rozpadu a zmaru. Graficky a potažmo celkově technicky není této hře co vytknout, snad s výjimkou ovládání. On totiž Canny není sám o sobě nemotorný, ale spíš trpí tím, kdo a jak ho ovládá.

Autoři se pomocí krásné grafiky a děje snaží zakrýt fakt, že herně je Scrap Garden vlastně absolutně nezajímavý. Skutečně, jde o stokrát viděnou kombinaci trojrozměrného prostředí s jakous takous ideou volnosti a klasických plošinovkových klišé, což se zde projevuje nejzjevněji na faktu, že nepřátele zabíjíte skokem na hlavu.

To že titul v tomto směru není moc originální se dá přehlédnout, zvlášť s přihlédnutím k ranému stádiu vývoje, ale celkově bohužel vytváří dojem sice opečovávané, ale trochu prázdné hry. Vaším úkolem je ve zdejším světě postupovat pomocí sbírání jakýchsi červených drahokamů, které na určitých místech proměníte v otevření dveří do další úrovně. To do zdejšího post-apokalyptického prostředí sedne asi jako dojnice do Národního divadla. Tedy nijak zvlášť.

Není tomu ovšem tak, že by byla Scrap Garden nudná. Posbírat všechny drahokamy vám dá zabrat a navíc si můžete i sem tam hrát s fungující fyzikou (třeba házet barely), ale nemá to žádný velký význam. Hra se po chvíli přesouvá do podzemní úrovně, takže změnou prostředí dociluje toho, že jí nedojde dech, ačkoliv kamera a ovládání jsou v této části ještě horší.

Scrap Garden je skvělá hra, ale v oblasti hratelnosti postrádá takovou vyleštěnost, jakou projevuje její vizuální pozlátko. Ale to nevadí, protože hra v současné verzi není ani dostatečně dlouhá na to, aby vám absence něčeho inovativního začala výrazněji vadit.