Seiklus je takřka legendou mezi hrami a často je používán jako antikoncepce proti bezvěrcům zavrhujícím program Game Maker. I když je trochu postaršího data, nesmí v našem archívu chybět. I přesto, že patří do žánru adventur, nenajdeme v něm ani řádek konverzace či plnění úkolů. Ba co víc, není zde žádný časový limit, nikdo vás po cestě nezabije, nehrozí vám žádné nebezpečí, kvůli kterému byste museli hrát znovu od začátku. Ptáte se, o čem tedy Seiklus je? Zda má vůbec co nabídnout? Není to náhodou pouhý spořič obrazovky? Ne a stokrát ne.
Někdo si před spuštěním hry přečte manuál, já patřím lidem, co ji rovnou spustí a vsadí na metodu pokus-omyl. Hned na počátku mi bylo jasné, že jde o něco netradičního. Procházel jsem se s panáčkem, sbíral medajlonky, obrazovka míjela 
obrazovku, téměř na každém kroku jsem potkal jiné prostředí, nacházel nová překvapení, hra mě nutila dělat přesně to, co autor zamýšlel a odměňovala za to připravenými animacemi a humornými okamžiky. Bylo to jako ve filmu. A Seiklus vlastně takový animovaný film je. A ne žádné americké béčko, ale přímo umělecký počin. Abyste jej pochopili, musíte se mu otevřít, chtít se do něj ponořit a hlavně mu věnovat čas. V dnešní uspěchané době ho mnoho nemáme, ale on si ho zaslouží. Jen pak vydá svá tajemství a vpustí vás i na skrytá místa.
Příběh vypráví o malém panáčkovi, který je meteoritem smeten z nebe a musí si najít cestu naším světem zpět ke své dívce. Jeho jediným úkolem je přitom sesbírat 100 % různobarevných medajlonků. Někdy jsou umístěny na špatně přístupném místě, jindy na vás čeká nějaká nástraha: chapadlo, které se náhle vynoří z podzemí a odhodí vás zpět, orel, jenž vás přenese pryč, někde zase medajlonky po čase mizí a objeví se jinde.
Tajemství úspěchu hry spočívá ve skvělém zpracování. Grafika je sice možná na první pohled jen průměrná, ale má své velké kouzlo, je pečlivě kreslená a po čase budete muset smeknout klobouk nad její rozmanitostí. Genialita ovšem není ani tak v samotná grafice, ale především v úžasném level designu. Úrovně se mění, vše je zpracováno s mravenčí titěrností, každé prostředí je zcela odlišné, vzájemné přechody mezi lokacemi jsou udělány tak, že zůstáváte jen s užasle otevřenou pusou. Mário oproti nim může jen tiše závidět a hanbou se ukrývat v trubce a ani samotná Rowlingová nedopřeje Harry Potterovi tolik výletů. Sjezd na sopečném kuželu, cesta podmořským bludištěm, návštěva útrob mořské potvory, lokace se strašidly, to vše a mnohem víc vás při putování čeká. Když si k tomu přidáte skvělou hudbu, máme z toho atmosféru jako hrom. Sbíhají se vám sliny? Pak rychle stahujte, protože Seiklus za to určitě stojí.
- středa 17. srpna 2005
- 13
