Sektor XIV se odmlčel 3D - vzhůru do vesmíru!

Pro nás prozatím neznámé a neprozkoumané planety se opět stávají domovinou vesmírných průzkumníků a dobrodruhů. Jedním takovým jste také vy, přičemž destinací se vám v této D akční hře stane základna na planetě Mars.

Tatko již rozhodně patří ke stálicím české nezávislé scény, o čemž hovoří i poměrně slušný archiv výtvorů zde na Plných Hrách, kde mohou ti šikovnější nalézt kupříkladu zajímavou Krvavou Misi, lehce nadprůměrnou Planetu Příšer či právě Sektor XIV se odmlčel přičemž shoda jmen není rozhodně jen náhodná. Nový projekt Tatka, tentokráte ve 3D je vlastně jakýsi pokus přepracovat starší hru do moderní grafiky s několika málo změnami.

A jedná se o pokus více-méně úspěšný, o čemž vás přesvědčí již několik prvních minut ve hře. Ty možná strávíte lehce chaotickým pobíháním po okolí, jen co se ale zorientujete jednoduše zjistíte, že vše v okolí má svůj řád a poměrně nenápadné nápisy na stěnách vás neomylně vedou k cíli, který je po vás vyžadován.

Co se příběhového pozadí týče, dočítáte se v textovém úvodu o Sektoru XIV, jež jsme dostali při rozdělování částí planety. A tak se vydáváte na průzkum několika základem v tomto prostoru, které mimochodem skýtají mnohá nebezpečí.

Ty spočívají především v poměrně frekventovaném výskytu nepřátelských tvorů, jejichž vzhled není možná tou nejlepší volbou (alespoň co se těch na úplném začátku hry týče). Ostatně vypadají jako motýli zmutovaní s obyčejnými ptáky a to ještě navíc v daleko větší velikosti a prostě se do temných stok a úzkých uliček základny na Marsu v žádném případě nehodí. Malou vadu na kráse naštěstí upravuje zbraňový arzenál, který čítá nejen základní zbraň s poměrně malou účinností a neomezeným zásobníkem, ale také granátomet a několik dalších účinnějších kousků s různou kadencí. Celkově ale platí že na nové zbraně budete narážet poměrně často, což odsunuje možný stereotyp na pozdější dobu. Tomu navíc dopomáhá i design misí, jež je častokrát poměrně slušně vymyšlen a nabízí poměrně svěží herní zážitek.

Klasický̈m problémem Tatkových her je ale stabilita a plynulost hraní na určitých sestavách, čemuž se bohužel nevyhnul i v případě Sektoru XIV. Ačkoliv mě osobně hra fungovala takřka bez sebemenších záškubů a problémů, ostatní kolegové v redakci již takové štěstí neměli. Škoda, jinak je totiž Sektor XIV poměrně obstojně zvládnutá hra, která až na malé mouchy související se souboji (do nepřátel totiž budete muset vystřelit tolik nábojnic, že vám z toho půjde hlava kolem) s nepřáteli nabízí skvělý herní zážitek.