Šachy jsou takový enfant terrible mezi volně šiřitelnými hrami. I když tato královská desková hra má nespočet fanoušků, zpracování jednotlivých titulů se diametrálně odlišuje a každý má nějaká plus nebo minus. Pokud patříte k profesionálům, nejspíše sáhnete po nějakém promakaném kousku, který je více simulátorem než hrou, dokáže si stahovat odehrané partie z internetu, umožňuje hru v multiplayeru a sází hlavně na obtížnost až záludnost (např. Arasan Chess). Druhá kategorie se soustředí na výtečné zpracování, ale zase je omezena ve funkčnosti a hodí se pro občasné hráče a začátečníky (např. Zoo Chess). Dnešní Shaag Chess stojí někde uprostřed a jsou tak ideální pro obě skupiny.
Autorem hry je Scott Hagg, od něhož jsme se dočkali už hezky zpracovaného Bowling Max 3D a své zkušenosti s OpenGL zúročil i zde. Při hraní vás tak okouzlí 3D grafika vysoké kvality, která umožňuje volnou rotaci herní desky ve všech směrech, přibližování kamery, změnu barvy povrchu šachovnice i skinů figurek. Škoda jen, že nejde měnit i samotné modely figurek a nahrazovat je třeba čínskými a exotickými variantami. Také rotace je trochu neobvyklá a funguje jako kolotoč, který plochu roztočí a zastaví ji až mezerník, což má blíž spíše k nějakému kolu štěstí. Pokud máte pomalejší počítač, nebo vám 3D grafika z nějakého důvodu vadí, máte možnost přepnout i do 2D pohledu.
Po stránce funkčnosti nechybí textový zápis s historií tahů, grafický přehled vyšplouchnutých figurek a nezbytná časomíra. Jistě by šlo přidat i další vychytávky jako vizuální záznam partie či ukládání předchozích her, ale absence podobných špíčků nijak výrazně hratelnost nesnižuje. Naopak dobrým nápadem je našeptávač možných tahů, který ocení všichni začátečníci. Škoda jen, že nelze vypnout, protože u pokročilých hráčů dost obtěžuje.
Shaag Chess neobsahuje hraní po internetu a nabízí několik obtížností, které se liší podle počtu tahů, které počítač dopředu promýšlí. Příjemná je i nabídka hry pro dva hráče na jednom počítači. Sám se šachům věnuji vyloženě víkendově, neznám žádné strategie a když jsem si pustil nějakou šachovou hru, zaskočila mě pekelná obtížnost až nehratelnost. Zdejší systém při nízkých obtížnostech zvládnou i naprostí začátečníci a bude vyhovovat i středně pokročilým hráčům. Problém však začíná u dvou nejvyšších obtížností, kdy se na hratelnosti hodně projeví vyhledávání vhodného tahu. U předposlední tak výpočet trvá třeba půl minuty, což je na hraně únosnosti. Nejvyšší obtížnost se nedala hrát vůbec, protože ani po uplynutí tří minut počítač nijak nezareagoval a vhodný tah nenašel. Pokud tedy patříte k hardcore šachistům, budete nejspíš zklamáni. Pokud se však této úžasné deskové hře věnujete víkendově, budete myslím velmi spokojeni. Ostatně posuďte sami.
- pondělí 27. června 2005
