Shipwreck - zachraň se nebo zemři

Kdo viděl Trosečníka, četl Robinsona či hltal verneův Tajuplný ostrov má už zřejmě jasno - Shipwreck je totiž přesným freewarovým převyprávěním těchto příběhů. Navíc ovšem disponuje velmi silnou zbraní interaktivní zábavy. Takže - přežijete nebo život vašeho Robinsona již brzy skončí?

Ve filmech to vypadá jako idylka - člověk sice projde slušným šokem při ztroskotání své lodi či letadla, leč krátce na to si na osamoceném otrově žije jako v ráji. Ovšem jen ze začátku - pak se přidávají i problémy; kde sehnat propriety ke stavbě provizorní chýše? Jak si vytvořit vlastní nářadí, jak se nasytit? A právě o tom (a nejen o tom) je freewarovka Shipwreck (v originále Schiffbruch) - jen s tím rozdílem, že zatímco ve filmu v 99% případů vše končí dobře - idylickým happyendem - tady tomu může být úplně jinak a vlastně klidně i naopak. Tam kde film přimhouří oko, tam z vás Shipwreck učiní doslovnou lokalizaci hesla "prach jsi a v prach se obrátíš".

Pointa příběhu je jasná - hráč, jemuž je svěřena úloha nešťastného ztroskotance (tedy lépě řečeno člověka přeživšího ztroskotání lodi), je snahou zabezpečit vlastní základní životní potřeby opatrované postavičky hnán postupně až k vytyčenému cíli, tedy opuštění ostrova na palubě přistanuvšího letadla. Jakkoli je však tato linka jednoduchá a vlastně i lehce omšelá, vše, co se děje mezi chvíli, kdy ztroskotáte, a chvílí kdy se na ostrově budete cítit jako doma je vždy originální a jedinečné. Protože jste to právě vy, kdo určuje tempo téhle hry a částečně vlastně i její směr.

Narozdíl od jiných odbdobných her ve Shipwreck v podstatě neexistuje žádný "umělý" nepřítel a výborným škodičem je jen sama příroda. Pokud například po šesté hodině nezalehnete na kutě a necháte se překvapit mimo vybudovanou chýši, vězte, že nepřežijete déle než čtyři dny. Je proto nezbytně nutné ihned naběhnout do lesa, a z kamene a kusu dřeva vyrobit sekyrku. Hned poté vystavět dům a stále si přitom všímat ukazatele, který indikuje aktuální "herní čas". V osm tedy vstávat a v šest večer zase chodit na kutě.

Jen dodržováním správného biorytmu toho ale asi mnoho nezmůžete - chce to pustit se do práce a přizpůsobit prostředí ostrova vašemu, konzumní společností jistě vydatně ovlivněnému, životu. Cesta to je ovšem strmá a trnitá - v případě, že přesně nevíte jak na to. A může být kupodivu dokonce i lehce nudná - to pokud všechny ty dílčí zápletky znáte, resp. víte přesně jak ve které situaci reagovat (což nemusí být problém, pokud jste pečlivě sledovali Trosečníka nebo ze svých školních let pamatujete jak na ostrově vyrobit nitroglycerin.

Malým zádrhelem může ale pro mnohé jistojistě být složitější ovládání, jehož hlavní a nejdůležitější prvky jsou soustředěny na právé části obrazovky. Na pomoc pak přijde nejen známý a hojně užívaný styl "pokus-omyl" ale i zmíněná kontextová nápověda, která se objevuje v levém dolním rohu obrazovky vždy ve chvíli, kdy právě kurzorem rejdíte nad některou podstatnou herní kontrolkou. Ovládání pohybu postavičky (podle okolních screenshotů snad pochopíte, že celá ta sranda je viděna z ptačí perspektivy) je taktéž poměrně netradiční - k pohybu se jí totiž pokyne až poslušným opakováním označení cílové pozice.

Ad grafika - není to tentokrát žádná sláva. Při pohledu na velice dobře promakaný pravý pruh jsem si už už říkal, že by se mohlo blýsknout na lepší časy a ono nic. Ale ani to nemusí nutně ničemu vadit - a dokážu si představit, že tahle velikostí nepříliš rozměrná hríčka ty "své" hráče velmi rychle sesbírá. Pokud bychom totiž ad absurdum v závěru tvrdili, že tuhle hru by si měl stáhnout každý, který ze sebe u počítače nechce dělat totálního vola vybíjejícho kvokající slepice, vyjde nám nakonec svatá pravda - a to, že tuhle hru by si neměl nechat ujít prostě nikdo :-).