Dělá se vám zle, když koukáte do rychle blikajícího osvětlení? V Shutteru na rozdíl od jiných hororů nepoužíváte baterku, ale blesk fotoaparátu. A kvůli skvělé atmosféře budete při každém ruchu kdesi ve tmě mačkat spoušť jako diví. Hra z vás tak vlastně udělá živý stroboskop.
Abyste kolem sebe mohli na malý moment „protrhnout“ neprostupnou tmu, musíte jednak koukat skrz objektiv fotoaparátu (což samo o sobě přispívá k většímu ponoření do hry) a pak je třeba mít v zásobě nějakou tu baterii. Ale těch je pomálu, a když kolem sebe blikáte jak šílenci, brzy vám jejich zásoba dojde.
A to je pak velký problém. Přibližně od třetiny hry je vám totiž neustále v patách nechutné monstrum. Navíc je neviditelné a jediný způsob, jak ho můžete spatřit v celé jeho kráse, je, když ho takzvaně „vyblejsknete“. To se pak doslova zhmotní jen pár metrů od vás v místech, odkud jste předtím mohli slyšet podivné funění.
Jeho výhodou je neprostupná tma, ovšem docela dost lokací ve hře je celkem prosvětlených. V takový moment si můžete povšimnout, že příšera není zcela neviditelná, protože se cestou k vám po podlaze plazí její stín. Doslova. Sice pomalu, ale o to děsivěji.
Je to od autorů vpravdě geniální tah. Neustálá přítomnost možné smrti z rukou něčeho, co ani nevidíte, je oživující nápad. Ostatně Shutter má atmosféry na rozdávání. Ani na chvíli vám nedá vydechnout, a když už vám zrovna nikdo nedýchá na krk, podivně klidné a ambientní zvuky okolí vás nenechají polevit v ostražitosti.
To i díky tomu, že hra často mění prostředí a ráda vás zmate. Připočtěte si výbornou grafiku a (samozřejmě) perfektní hru stínů a musí vám být jasné, že tu máme lahůdku pro milovníky studeného potu. Škoda jen pitomého dějového konce, který je přinejmenším unáhlený a pro horory zdarma v poslední době skoro až charakteristický.
