Budovatelské strategie se mezi freewarovkami příliš často nevídají. O to příjemnější je nečekané zjevení jedné takové, u níž už z názvu jasně vyplývá inspirace řadou SimCokoliv od Willa Wrighta a jeho týmu Maxis. Je jasné, že začínající programátor Tomáš Mlčoch (alias jednočlenný tým Mystery Studio) musel zvolit o poznání komornější provedení, nicméně ani tak není jeho SimVillage nezajímavou hrou.
Prosté uvedení do příběhu informuje hráče o tom, že se stal na sto padesát dní provizorním starostou jedné malé vesničky poté, co její postarší vůdce zahynul. Ve svých sto padesáti dnech slávy má tak provizorní starosta za úkol získat si co největší popularitu obyvatel, zajistit jejich masový příliv do zatím skutečného zapadákova – a proměnit ho v prosperující malé městečko o několika tisících obyvatel.
Prostředků je k tomu hned několik. První dva miliony a pět set tisíc se vyplatí přetavit v sídliště, které způsobí masový příliv obyvatel platících pravidelně do pokladny daně. Následuje výstavba základních inženýrských sítí (telefonní linky, kanalizace či plynofikace), servisních budov jako nemocnice, hasiči či policejní stanice a první komerční stavby (obchod). Časem roste počet obyvatel i finance, což umožní upgrade radnice, vylepšení sídliště o nové byty, či stavbu turistické atrakce – rozhledny. Úplně mimo pak stojí speciální akce, které je možné pořádat – počínaje komorními trhy, přes festivaly, až po megakoncert skupiny Rolling Stones, který ovšem přijde na nepěkných osm milionů korun.
Základní tři statistiky jsou určující pro úspěch ve starostovském křesle. Jednak je to popularita u obyvatel, kterou zvyšuje stavba všech servisních budov jim sloužících a různé festivaly, dále jejich počet, jenž násoben šedesáti dodá každý den právě tolik peněz do městské pokladny. A její výše je třetí klíčovou hodnotou, na niž se musí komunální politik ohlížet ve svých plánech. Hraní dále zpestřují různé události – vypuknutí smrtícího viru, požár na radnici, nějaký zločin v ulicích. Má-li hráč postavenu budovu či je ochráněn proti danému nebezpečí, na popularitě získá (třebas i za cenu finančních ztrát), ne-li, naopak se propadne, což může skončit dokonce až předčasnými volbami a vyhoštěním z křesla dříve než po avizované lhůtě.
Grafické zpracování SimVillage je velmi prosté, schématické, ručně kreslené zřejmě ve windowsovském Malování, nicméně nepůsobí zase až tak hrozně – řada podobně prostých freeware strategií je zpracována výhradně textově a nikomu to nevadí. Hudbu hra nemá žádnou.
Hratelnost SimVillage je zejména ze začátku výtečná, po dvou třech hrách už ale člověk vyzkouší všechny poskytované možnosti a další opakované hraní již definitivně ztratí veškeré kouzlo. Od freewarové hry ale těžko lze očekávat bůhvíjakou trvanlivost – a jako krátkodobá zábava není SimVillage vůbec špatná. Malá velikost instalačního souboru ji k tomu ostatně více než opravňuje…
