Smash Breakout
Linie mezi dvěma legendami Arkanoidem a Breakoutem je poměrně tenká a nutno podotknout, že je to spíše Breakout, kterému je upíráno právo na vlastní existenci a poměrně často se stává, že jsou jeho klony nazývány Breakoutem. Dnes nás od toho odrazuje nejen samotný název, ale především hratelnost. A pro zastánce Breakoutu je silným argumentem v žabomyší válce o to, který z konceptů je lepší. Buďme vděční, že po jistém moru, který tento žánr zaplavil kvůli tzv. casual hrám, se opět objevil titul, který jde zpět ke kořenům a nenabízí jen třpytivý grafický háv zakrývající nahého krále. Jak to lze poznat? S každým kolem sice přebývá obtížnost a množství předmětů, jež je třeba zničit, ale nevyskytují se zde zaběhlé vzory. Každé kolo je tak jiné a u hry díky tomu setrváte déle.
Smash Breakout
Smash Breakout sází na jednoduchou grafiku s nádechem určité syrovosti. Ostatně většina z nás už tak nějak v mozku potlačila, že prapůvodním úkolem bylo rozbíjení cihel. Zde najdeme skutečné cihly, které nemizí, ale pod tlakem kamenné koule jsou doslova drceny, postupně praskají a posléze se rozpadají. A k nim přibývá řada podobných objektů: např. kamenných koulí na řetězech. Marně bychom hledali barvami hýřící animace či vybuchující efekty. Maximálně narazíme na dominové efekty, kdy se hromady cihel a sutin sesypou. Hra tak místy připomíná spíše nějaký simulátor demolice na stavbě nebo kratochvíle u Flintstonových. Velkým plusem je tvar odrážecího pádla, který díky prohnutí dokáže kouli odrazit v prediktivním směru.
Smash Breakout
Smash Breakout nabízí i standardní koření v podobě bonusů, jež mají zkrátit čas potřebný k vyčištění plochy. Je jich však jen několik základních jako násobení koulí či bomby. Hráč však může narazit i na bonusy záporné, které na plochu nasype další množství materiálu určeného ke zničení.
Smash Breakout je hezky zpracovaná variace Breakoutu, která hráči nic neulehčí, ale na druhou stranu budete mít po každém kole dobrý pocit z poctivě odvedené práce.
