Čas je relativní. A bohužel se mění podle toho, jak nechceme, aby dlouhý byl. Abych to upřesnil - čas je strašně zákeřný a krutý, protože když nás něco nebaví, tak se to zdá nekonečné a když naopak chceme, aby situace, kterou prožíváme, trvala věčně, zmizí ta chvíle v propadlišti času a můžeme na ní jen nostalgicky vzpomínat. Představte si třeba takový víkend, ten se zdá většinou tak krátký, že zbytek týdne je v porovnání s ním jak nudle a špagety. A nebo letní prázdniny - půlka je za námi a ani jsme si nevšimli, že začali. A co třeba večer na diskotéce strávený s dvěmi krásnými dívkami. Tam čas utíká tak rychle, že skoro litujeme, že jsme tam chodili.
V propadlišti historie sice mizí vše, dobré i špatné, ale rádi samozřejmě vzpomínáme jen na to dobré. Mizí tam chvíle, mizí tam lidi, mizí tam i statky vytvořené lidskou činnosti, zbývají jen vzpomínky. Často se ptáme, kdo nám je vzal, kde jsou a chceme křičet: "Vraťte nám je zpět!" Často se probouzíme celí zpocení s tím, že už si nemůžeme vybavit, jak to vlastně bylo. 
Často usínáme a sladkobolně si říkáme, že jsme to všechno mohli udělat jinak, líp a možná by náš svět byl jiný. Možná, jenže co bylo, nelze vrátit, protože proti nám stojí ručičky času, kterými nemůžeme pootočit jen proto, že jsou kdesi na pozadí. Krásné dívky, které potkáváme budou jednou staré ošklivé hnusné důchodkyně a písničky, které nás dneska dokáží přimět k tanci, budou jen vykopávky, které nikdo dobrovolně poslouchat nebude. A co počítačové hry? No, počítačové hry také podléhají zubu času a to velmi razantně. Částečně je to dáno tím, že technologie se vyvíjejí až téměř kosmickou rychlostí. Dříve lidé ukládali data na magnetofonové pásky o velikosti několika set kilobajtů a dnes nejsou výjimkou pevné disky s kapacitou 300 GB.
Hmotné statky vytvořené lidmi mají oproti svým stvořitelům jednu výhodu. Lze je inovovat a to dokonce s velikými úspěchy. Vznikají neustále nové verze starých písniček a i zrekonstruovaný dům má mnohdy větší hodnotu než když byl nově postaven. 
I počítačové hry jsou inovovány a tak neustále přežívají. Vznikají nové verze a varianty předchozího jedince a ty neustále přináší radost dalším hráčům. Jednou z her na kterou se nezapomnělo ani po řadě let od jejího vydání je klasický Arkanoid. Jeho předělávek vzniklo na tisíce pro všechny platformy - od Atari, Commodora, Maca až po ZX Spectrum a tak se Arkanoid a jeho kopie prohání na obrazovkách automatů, videoher, handheldů i mobilů dodnes.
Jednou z poměrně povedených a zároveň nových předělávek legendárního Arkanoidu je i další hra od Miniclip.Com nazvaná Smashing a vyvinutá společností Totebo Game. A o co vlastně ve hře Smashing a jí podobných hrách jde?
Jde pořád o to samé - pomocí pálky odrážet padající míček a tím ničit cihlovou zeď. Z oné zdi přitom padají různé prémie v podobě malých cihliček, které musíte chytat onou pálkou. 
Pokud se vám to povede, můžete získat nějaký bonus, například menší pálku, nový život, možnost střílet do zdi, zpomalení nebo zrychlení míčku či pálky, lepící pálku, skok do dalšího levelu a podobně. Některé prémie a bonusy vám hru znesnadňují, jiné ulehčují. Některé varianty Arkanoidu obsahují i desítky různých takovýchto bonusů, ale Smashing mezi takovéto extrémy nepatří. Celá hra se ovládá pomocí myši nebo klávesnice. Nutno však podotknout, že je poměrně náročná, protože míček často nabere až kosmickou rychlost a chytit ho pomocí malé pálky je potom úkol nadmíru složitý i pro otrlé pařany.
Smashing běží v okně s využitím technologie Shockwave a je doprovázen pouze zvuky, což není na škodu, protože si hráč alespoň může pustit svoje oblíbené MP3ky. Grafika je podobně jako u ostatních produktů Miniclipu příjemná a celá hra si dokáže hráče získat, i když třeba zrovna nepatří k fandům her tohoto typu. Miniclip nám již mnohokrát dokázal, že gamesy dělat umí a Smashing to jenom potvrzuje, proto neváhejte a stahujte právě teď.
